Muži v antickém Herculaneu jedli enormní množství ryb. Výzkum ale ukázal, že tamní ženy měly jiný jídelníček

Mezinárodní vědecký tým dokázal díky analýze izotopů v mrtvých tělech obyvatel Herculanea popsat, jak se lišila strava antických lidí v této oblasti. Našel významné rozdíly nejen proti dnešku, ale také mezi pohlavími.

Archeologický výzkum v areálu města Herculaneum, které společně s Pompejemi zničil v roce 79 výbuch sopky Vesuv, ukázal, že ve starém Římě muži a ženy měli velice odlišnou skladbu stravy. Například muži v průměru jedli více ryb a mořských plodů než současní obyvatelé Itálie.

Badatelé z Yorské univerzity ve spolupráci s kolegy z Itálie analyzovali ostatky jedenácti mužů a šesti žen, kteří zahynuli kvůli výbuchu sopky Vesuv. Badatelé si skupinu náhodně vybrali mezi ostatky 340 obyvatel města, kteří zemřeli na pobřeží, když čekali na záchranu z moře.

Díky rozboru izotopů mohli badatelé určit jednotlivé druhy potravin, které převažovaly ve stravě antických Římanů. Ve srovnání se ženami byly ve stravě mužů výrazně více zastoupeny ryby a mořské plody. Podle badatelů obyvatelé antického města jedli třikrát více ryb než lidé, kteří dnes bydlí v Neapoli a okolí. Muži také častěji získávali bílkoviny z obilnin. Ženy naopak získávaly bílkoviny z luštěnin a dalších plodů pěstovaných v okolí města a také ze živočišných produktů.

Podle vedoucího výzkumu Olivera Craiga jsou výsledky jeho týmu jedinečné, protože umožňují upřesnit rozdíly ve stravování v antické společnosti . „Historické zdroje naznačovaly, že přístup k potravinám byl ve starém Římě odlišný,“ uvedl Craig . Podle něj ale jen vzácně zdroje uváděly konkrétní informace a podrobnosti.

Badatelé si vysvětlují jasné rozdíly ve stravě odlišným postavením žen a mužů. Herculaneum bylo oblíbené letovisko bohatých Římanů a zámožných propuštěných otroků. „Muži obvykle zastávali privilegované společenské pozice a byli propouštění z otroctví dříve (než ženy), díky čemuž měli větší přístup k drahému zboží, mezi kterým byly i čerstvé ryby,“ uvedla badatelka Silvia Soncinová. Muži se také více věnovali rybářství než ženy, díky čemuž měli více příležitostí jíst ryby a mořské plody, domnívá se Soncinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...