Na Měsíci je mnohem víc vody, než se zdálo, prokázala létající observatoř NASA

Stratosférická observatoř NASA pro infračervenou astronomii (SOFIA) poprvé prokázala, že na osvětlené straně Měsíce se nachází voda. Tento objev naznačuje, že voda se může po měsíčním povrchu vyskytovat častěji a neomezuje se tedy jen na chladná, stinná místa, jak se až doposud zdálo.

Observatoř SOFIA umístěná v obřím letadle Boeing 747SP našla molekuly vody v kráteru Clavius, jednom z největších kráterů viditelných ze Země, který se nachází na jižní polokouli Měsíce. Už předchozí pozorování povrchu Měsíce odhalila na tomto místě nějakou formu vodíku, ale nebyla schopná rozeznat, jestli je to voda nebo jen hydroxyl.

Údaje z této lokality odhalily vodu v koncentraci 100 až 412 částic na milion, což zhruba odpovídá množství, které se vejde do třetinkové pivní sklenice – zachycené v krychlovém metru půdy rozprostřené po měsíčním povrchu. Výsledky vyšly v posledním čísle časopisu Nature Astronomy.

„Měli jsme náznaky, že by se H2O – tedy nám dobře známá voda, mohla vyskytovat i na osvětlené straně Měsíce,“ uvedl Paulz Hertz, ředitel oddělení astrofyziky v NASA. „Teď už ale víme, že tam je. Tento objev zpochybňuje naše chápání měsíčního povrchu a vyvolává zajímavé otázky o zdrojích důležitých pro výzkum hlubokého vesmíru,“ dodal vědec.

Pro srovnání, saharská poušť podle NASA obsahuje asi stokrát více vody, než kolik SOFIA našla v měsíční půdě. Navzdory malému množství tento objev vyvolává nové otázky o tom, jak tam voda vzniká i jak vlastně vydrží existovat na měsíčním povrchu.

Voda je totiž ve vesmíru nesmírně vzácným zdrojem - a současně je klíčovou složkou i podmínkou života, jak ho známe. NASA zatím neví, jestli je ta, kterou nalezla SOFIA, snadno dostupná a tedy využitelná jako zdroj pro budoucí měsíční mise.

Kosmická agentura se ale v rámci programu NASA Artemis chce o přítomnosti vody na Měsíci dozvědět vše, co se dá; a to ještě předtím, než v roce 2024 vyšle první ženu a dalšího muže na měsíční povrch. Do konce desetiletí tam má vybudovat základnu, která by měla být obývaná trvale.

Měsíční věda je stále přesnější

Výsledky SOFIA vycházejí z dlouholetého výzkumu ohledně přítomnosti vody na Měsíci. Když se astronauti z Apolla 11 v roce 1969 poprvé vrátili z Měsíce, mělo se za to, že je úplně suchý a žádná voda na něm neexistuje.

Mise za posledních 20 let, jako pozorování lunárních kráterů a senzorické družice NASA, potvrdily existenci ledu v trvale zastíněných kráterech kolem pólů Měsíce. Mezitím se několik kosmických misí detailně rozhlédlo po měsíčním povrchu a našlo důkazy o vlhkosti i ve slunečnějších oblastech. Tyto mise však nebyly schopny s konečnou platností rozlišit formu, v níž se vodík vyskytuje – buď H2O, nebo OH (tedy hydroxylu).

Teprve SOFIA nabídla nový způsob pohledu na Měsíc. Tento upravený tryskový letoun Boeing 747SP s teleskopem o průměru 269 centimetrů je schopný vyletět do výšky až 15 kilometrů, kde už přístroje neruší atmosféra.

Záhada vody

„Bez husté atmosféry by se voda na sluncem osvětleném měsíčním povrchu měla prostě ztratit ve vesmíru,“uvedla NASA. „Přesto ji tam ale vidíme. Něco tam vodu vytváří a něco ji tam musí zachycovat,“ doplnila agentura.

Zdrojem by mohly být například mikrometeority dopadající sem z vesmíru, anebo by se mohlo jednat o složitější proces, při němž sluneční vítr přináší na měsíční povrch vodík, který tam reaguje s minerály obsahujícími kyslík v půdě - výsledkem by mohla být voda.

Jak tam ale voda vydrží? Mohla by se zachytávat do drobných korálkovitých struktur v půdě, které vznikají z vysokého žáru způsobeného nárazy mikrometeoritů. Další možností je, že by voda mohla být ukryta mezi zrnky měsíční půdy a chráněná tímto způsobem před slunečním světlem – potenciálně by tak pro lidské mise byla přístupnější než voda zachycená v korálkovitých strukturách.

Velká vodní perspektiva

Ve stejném čísle časopisu Nature Astronomy vědci publikovali studii s použitím teoretických modelů a dat sondy Lunar Reconnaissance Orbiter, která poukazuje na to, že voda by mohla na Měsíci existovat ve stinných oblastech, kde teploty zůstávají pod bodem mrazu, na více místech Měsíce, než se v současnosti očekává.

„Voda je cenný zdroj jak pro vědecké účely, tak pro využití našimi průzkumníky,“ řekl Jacob Bleacher, hlavní vědecký pracovník ředitelství pro výzkum a operace NASA. „Pokud dokážeme využít zdroje na Měsíci, pak ji tam nemusíme transportovat tolik ze Země - o to více vědeckých přístrojů budeme moci naložit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...