Nacionalismus na talíři. Historici analyzovali gastrodiplomacii

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.

Nedělní oběd může potěšit, pobavit, ale když se netrefí do vkusu hosta, tak i naštvat, nebo dokonce urazit. Když se „omylem“ připraví zapřisáhlému vegetariánovi vepřová játra nebo vyhlášenému odpůrci rajčat lečo, může to způsobit vzpomínky na dlouhé roky.

A podobně může jídlo sloužit i jako zbraň mezi národy. Jídlo slouží jako nástroj k vyjádření politických postojů, k pěstování mezikulturního porozumění nebo, je-li to nutné, dokonce i k vyvolání politického napětí. Jídelní lístky mohou tyto záměry odrážet tím, že pomocí jídla vytvářejí psychologické účinky a předávají symbolické poselství. Ale jak přesně to funguje?

Jazyk pokrmů

Přesně na to se podíval tým portugalských historiků. Prozkoumal archiv jídelních lístků z portugalských diplomatických večeří, státních banketů a recepcí pořádaných během 20. a 21. století, aby zjistil, jak jídla odrážela a formovala portugalskou zahraniční politiku a geopolitiku.

„Jídla hrají významnou roli jako diplomatické instituce při provádění a kontinuitě portugalské zahraniční politiky,“ řekl Óscar Cabral, hlavní autor článku v časopise Frontiers in Political Sciences. „Ukazují, jak kulinářské a gastronomické praktiky usnadnily diplomatická jednání a poskytly příležitosti pro kulturní výměnu, politické poselství a šíření portugalské kultury.“

„Jídelní lístky mohou být záměrně navrženy tak, aby předávaly politická sdělení a komunikovaly negastronomické aspekty,“ vysvětlil Cabral. „Například jídla na konferenci COP25 v Madridu nesla názvy jako ‚Teplá moře. Nerovnováha ve stravování‘ a ‚Naléhavé. Minimalizujte živočišné bílkoviny‘, aby upoutala pozornost na klimatické otázky.“

Používání jídelních menu tímto způsobem podle něj není novou myšlenkou. Pro tuto studii vědci analyzovali jídelníčky z 457 diplomatických hostin v letech 1910 až 2023. Nenašli sice nějaký dlouhodobě formulovaný záměr, ale dokázali rozpoznat významné rozdíly v určitých obdobích.

Gastronomický nacionalismus pro Alžbětu II.

V první polovině 20. století byly normou bohaté devíti- nebo desetichodové hostiny s francouzskou kuchyní. Zavádění portugalských pokrmů probíhalo postupně během druhé poloviny 20. století. Zlom nastal během diktátorského období Estado Novo, od roku 1950 do let 1961 a 1962.

„Vidíme v té době zásadní posun směrem k začleňování a propagaci portugalských produktů, území a kulinářského regionalismu,“ řekl Cabral. V této době byla jídla navrhována tak, aby odrážela vznikající gastronomický nacionalismus, tedy využívání jídla k propagaci národní identity.

To se podle něj zhmotnilo v roce 1957 při „regionálním obědě“ pro britskou královnu Alžbětu II., který měl zprostředkovat pocit teritoriality a „portugalskosti“. Mezi pokrmy byli humři a ovocné koláče z portugalských měst Peniche a Alcobaca.

V 60. a 70. letech se na diplomatických hostinách stále častěji objevovaly vzácné přísady, jako například želví polévka podávaná v roce 1973 princi Philipovi, vévodovi z Edinburghu, nebo pstruh z Azorských ostrovů podávaný v roce 1971 americkému a francouzskému prezidentovi. Přibližně ve stejné době mohly být do jídelníčku zařazeny typické portugalské produkty, protože v době hospodářské a energetické krize, která v Portugalsku trvala i po 70. letech, bylo obtížné sehnat exkluzivnější alternativy.

Další změna v jídelníčku nastala, když bývalé portugalské kolonie získaly nezávislost. Změnilo se chápání toho, co je portugalská kuchyně – například káva byla označována pouze jako káva, bez uvedení země původu, a koloniální jazyk byl odstraněn.

Polévka pro indického prezidenta jako žertík

Tým identifikoval pět funkcí diplomatických jídel. Takzvaná taktická jídla se často vztahují k převodům území, geopolitická mají za cíl obnovit a potvrdit spojenectví. Pokrmy v rámci ekonomické diplomacie mají za cíl posílit obchodní a finanční vztahy. Hostiny v rámci vědecké, kulturní a rozvojové spolupráce mohou být pořádány za účelem demonstrování společných zájmů. Kulturně blízká jídla mohou být nástrojem k posílení kulturních vazeb s konkrétními zeměmi, které například hovoří stejným jazykem.

„Při posilování těchto vazeb se v jídelníčcích záměrně objevují produkty úzce spojené se společnou národní gastronomií, jako je Cozido à Portuguesa (portugalský guláš) nebo recepty z tresky,“ přiblížil Cabral na portugalském příkladu.

„Dalším výrazným pokrmem je Consommé de presunto de Barrancos, řídká polévka z uzené šunky z Barrancos, která byla podávána španělskému králi Felipovi VI. v roce 2016. Představuje výzvu z hlediska kulturní a gastronomické identity,“ zdůraznil Cabral.

Tato polévka totiž byla zřejmě minimálně jednou použita jako jakýsi diplomatický žertík. Jedná se totiž o „hybridní pokrm“ – polévku ve francouzském stylu, která využívá klasický francouzský styl, ale obsahuje klíčový portugalský produkt (vepřovou šunku z Barrancos). Roku 1990 ji portugalská diplomacie podala při návštěvě indickému prezidentovi – tato země je přitom zásadně gastronomicky spojená právě s uzeným vepřovým. „Myslím, že to můžeme chápat jako zábavnou gastronomickou výzvu,“ dodává Cabral.

Jeho tým by se rád v dalším výzkumu podíval právě na tato speciální jídla a jejich roli v diplomatických snahách. Integrace gastronomie – spolu s portugalským jazykem, hodnotami a tradicemi – do strategické práce národních institucí je nezbytná pro formování globálního chápání portugalské kultury, uvedl tým. „Naše studie ilustruje, jak lze národní kuchyně strategicky využít k posílení globálního postavení země,“ řekl Cabral.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 10 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...