Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Jungwirth se ve své práci věnuje především molekulové simulaci iontů na vodních rozhraních. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé. Jeho projekty mají společný jmenovatel, ionty a vodu,“ uvedla mluvčí nadace Tereza Kopelentová. S cenou je spojena i finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun.

Černý je spoluzakladatelem programu Science pro nadané studenty. Mladé talenty podporuje také v rámci biologických olympiád. Cenu převzal z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. „Vědecké objevy mají potenciál změnit životy lidí naprosto podstatnou měrou. Já bych všem, kdo se vědě věnují s takovou láskou a zápalem, a možná ještě více těm, kteří se věnují přípravě nových vědců, přál, aby se jim to dařilo dál,“ prohlásil při předávání ceny prezident. Vědecké objevy přirovnal k cestování krajinou. Někdy prý nenalezne hezké údolí napoprvé, ale napodruhé či potřetí to vyjde. Horizonty vědeckých objevů jsou podle něho nekonečné.

Nahrávám video

„Z ceny Neuron za rozvíjení lásky k vědě máme obrovskou radost. Právě probouzení zvídavosti a podpora studentů je jedním z hlavních pilířů Neuronu. Profesor Jan Černý je ztělesněním dobrého a osvíceného pedagoga, který dává studentům možnost růst a nehasí jejich nadšení,“ uvedla ředitelka a spoluzakladatelka nadace Monika Vondráková. Na Černém ocenila jeho práci se studenty. „Jeho krédo je, že chce, aby všichni studenti studium dokončili a na té cestě byli neustále zvídaví,“ doplnila. Černý získal finanční prémii 500 tisíc korun.

Ceny pro nadějné vědce byly rozděleny do sedmi oblastí: biologie, matematiky, počítačové vědy, společenských věd, chemie, fyziky a medicíny. Každý z oceněných získal rovněž 500 tisíc korun na podporu další práce.

Za biologii získala cenu Klára Hlouchová. Zabývá se výzkumem evoluce proteinů. Její objevy mají potenciál objasnit otázky o vzniku života na Zemi. Ocenění za matematiku převzal Jan Volec, který úspěšně řeší složité matematické problémy. Jan Křetínský vyvíjí matematické nástroje pro kontrolu robotů a neuronových sítí. Je expertem na bezpečnost programových systémů. Vědecká rada ho ocenila v kategorii počítačových věd.

Historik a filozof Ota Pavlíček vede digitální projekty, díky nimž mohou mít uživatelé pocit, že cestují v čase. Za svou práci získal cenu v oblasti společenských věd. V kategorii chemie bodoval Tomáš Pluskal. Propojuje molekulární biologii a umělou inteligenci. Jeho výzkum má zásadní význam pro objevování nových léčiv.

Vývoji nových materiálů a výzkumu v diagnostice se věnuje Petr Šulc. Vytvořil průlomový nástroj oxDNA pro modelování nukleových kyselin. Vědecká rada mu proto udělila cenu za fyziku. Ocenění v sekci medicíny získala Martina Benešová Schäfer. Její práce v jaderné medicíně vedla k vývoji radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty. Lék nyní pomáhá pacientům po celém světě.

Propojení vědy a byznysu

Cenu za propojení vědy a byznysu si odnesl start-up SophoMer, za nímž stojí Jan Plicka a Jiří Moos. Podařilo se jim nahradit živočišnou bílkovinu v diagnostických testech syntetickou látkou. Tím se zlepšuje jejich citlivost, a tedy i kvalita. Jejich odměnou je možnost mentorské spolupráce a propojení s byznysovou komunitou Neuronu.

Nadační fond Neuron vznikl v roce 2010, později se transformoval na nadaci. Českým vědcům už rozdal 140 milionů korun. Kromě udílení cen nadace pořádá studentské stáže na zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu. Díky tomu se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré peníze na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...