Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.
Chobotnice, olihně, sépie a krakatice už desítky let překvapují vědce svou inteligencí. Rozpoznávají konkrétní lidi, bez problémů procházejí nejsložitějšími bludišti, a dokonce se umí velmi rychle učit ze svých chyb. Jejich inteligence je sice zcela odlišná od té, kterou disponují savci, ale patří mezi ta nejchytřejší zvířata na Zemi. Jejich mozky mají podobné množství neuronů jako psi.
Jenže podle nového výzkumu jsou právě mozky chobotnic a dalších hlavonožců, které evoluce cizelovala přes půl miliardy let, nyní v ohrožení. S rostoucí koncentrací oxidu uhličitého v oceánech se zmenšuje mozek alespoň jednoho druhu hlavonožců, konkrétně olihně útesové, tvrdí práce, jež zatím nevyšla písemně, vědci ji jen představili na konferenci Society for Experimental Biology.
Nový svět
Vědci studují změny, které způsobili lidé svým vlivem na globální klima, na nejrůznější ekosystémy. Už na začátku letošního roku popsali, že když v akváriu s olihněmi zvýší koncentraci oxidu uhličitého, tito predátoři výrazně méně loví – této aktivity u nich ubylo o 65 procent. A čerstvě vylíhlé olihně v tomto prostředí lovily o 42 procent méně. Tyto výsledky byly natolik silné, že se mořští biologové rozhodli prověřit, co vlastně tyto nápadné změny způsobuje.
V tomto novém experimentu umístili olihně do dvou oddělených nádrží. Jedna měla vodu se současnou koncentrací oxidu uhličitého, ve druhé byla voda obohacená na koncentrace CO2 v úrovni, jaká by měla panovat v oceánech na konci století.
Vědci tam tvory nechali tři měsíce, než je usmrtili a pitvali. Nejvíc je zajímaly jejich mozky, které prozkoumali pomocí magnetické rezonance.
Ukázalo se, že objem mozku olihní vystavených vyšší koncentraci oxidu uhličitého byl o 49 procent nižší než u těch, které žily v nádrži s normální vodou. Projevilo se to na všech částech mozku, nejvíc ale v těch, které přenášejí informace z očí do mozku – tam kleslo množství mozkové hmoty o 62 procent.
Velmi dobře to vysvětluje změny loveckého chování pozorovaného dříve. Protože se tito tvorové při lovu orientují hlavně zrakem, je logické, že pokud byli poloslepí, příliš se lovu věnovat nemohli. Naopak zatím vůbec není jasné, proč mozky olihní na změny koncentrace oxidu uhličitého reagují tak dramaticky. To chtějí přírodovědci dál zkoumat.
Není samozřejmě zatím jasné, jestli to nutně musí dopadnout stejně v reálném světě. Tam se přece jen mění koncentrace CO2 pomaleji než u pokusu v laboratoři. Hlavonožci žijí na Zemi už pět set milionů let a přizpůsobili se za tu dobu velkým klimatickým změnám. Měli na to ale většinou mnohem více času než u současné změny způsobené člověkem.
