Nadměrně dlouhá pracovní doba zabije ročně 745 tisíc lidí. Rizikem je už 55 hodin týdně, varuje WHO

Více než 55 hodin práce týdně se dá podle analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) považovat za vážné ohrožení zdraví. Dlouhá pracovní doba podle WHO a Mezinárodní organizace práce každoročně zabije kolem 745 tisíc lidí.

Analýza vydaná tento týden v časopise Environment International je první globální analýzou toho, jak moc přehnaně dlouhá pracovní doba přispívá k nadměrným úmrtím.

Roku 2016 podle statistik uvedených ve studii zemřelo na mozkovou mrtvici odhadem 398 tisíc lidí a na srdeční choroby 347 tisíc lidí v přímém důsledku toho, že pracovali nejméně 55 hodin týdně. Autoři práce upozorňují, že toto číslo v poslední době roste. Mezi lety 2000 a 2016 se počet úmrtí na srdeční choroby v důsledku dlouhé pracovní doby zvýšil o 41,5 procenta a na mozkovou mrtvici o 19 procent.

Muži trpí víc

Tento problém dopadá víc na muže. Právě u nich došlo k 72 procentům úmrtí v souvislosti s nadměrně dlouhou prací. Data také ukazují, že nejhorší je dopad ve skupině starších mužů, kteří i přes úbytek sil pracují nadměrně dlouho a jejich tělo to nezvládne. Zdaleka nejvíc je postižena skupina mužů ve věku od 45 do 74 let.

V současné době pracuje nad 55 hodin týdně asi 8,9 procenta světové populace. Přičemž zdaleka nejvíc je tento fenomén rozšířený v zemích jihovýchodní Asie, naopak nejméně trápí Evropu.

Za zmínku stojí i to, že se v letech 2010 až 2016 podstatně zvýšil počet lidí, kteří mají takto dlouhou pracovní dobu. Toto zvýšení pracovní doby je podle studie odrazem podoby současné moderní ekonomiky a také ekonomické nejistoty. Autoři také upozorňují, že tento přístup podporuje existence technologií, jako jsou chytré telefony a notebooky –⁠ lidé si s nimi nikdy nemohou skutečně odpočinout a tráví nad prací dlouhé hodiny i doma.

Covid vše ještě zhoršil

Pandemie covidu-19 tento trend ještě více prohloubila. Přinesla jednak další ekonomickou nestabilitu, ale také zvýšila podíl práce z domova, která je s nadměrnou pracovní dobou spojená. Vědci upozorňují, že i kdyby se podařilo dostat pandemii očkováním pod kontrolu, řada vzorců z této doby zřejmě vydrží i do budoucna.

„Pandemie covidu-19 významně změnila způsob práce mnoha lidí,“ uvedl v prohlášení generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus. „Práce na dálku se v mnoha odvětvích stala normou a často stírá hranice mezi domovem a prací. Kromě toho bylo mnoho podniků nuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily peníze. A lidé, kteří stále práci mají, nakonec pracují déle. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo onemocnění srdce. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech pro ochranu zdraví zaměstnanců,“ upozornil Ghebreyesus.

Bude-li tento trend pokračovat, pak podle něj pravděpodobně způsobí ještě hlubší problém pro globální zdraví. Aby se ho podařilo překonat, musí vlády zavést a prosadit pravidla, která zakážou povinné přesčasy a zajistí omezení maximální délky pracovní doby.

„Práce 55 a více hodin týdně je vážným zdravotním rizikem,“ vysvětlila doktorka Maria Neiraová, ředitelka odboru životního prostředí, změny klimatu a zdraví WHO. „Je načase, abychom se všichni, vlády, zaměstnavatelé i zaměstnanci probudili a uvědomili si, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...