Napůl netopýr, napůl těstovina. Expedice našla u Austrálie moře neznámých tvorů

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Třináct tisíc kilometrů za pětatřicet dní urazila výzkumná expedice na palubě lodi RV Investigator. Vyrazila na konci září do oblasti vzdálené dva a půl tisíce kilometrů od západního pobřeží Austrálie.

Oceánologové doufali, že se jim podaří pár zajímavých objevů, protože místo, které si vybrali, je nesmírně zajímavé. „Víme, že oblast je pokrytá mohutnými podmořskými horami, které vznikly během éry dinosaurů, a víme, že region leží na kritickém rozhraní mezi Tichým a Indickým oceánem,“ popsal ji hlavní kurátor oddělení mořských bezobratlých v Museums Victoria Tim O’Hara’ „Strašně se těšíme, že tu objevíme nové druhy života, které zatím zůstávaly v této neprobádané oblasti ukryté pod hladinou,“ prohlásil ještě před vyplutím.

Několik týmů expertů na palubě lodi mapovalo pomocí sonaru mořské dno a odhalilo tak starobylé mořské hory, sopečné kužely, kaňony a hřebeny. Vyhaslé sopky, které tvoří dno, vznikly před 140 až 50 miliony lety.

Bohatá kořist

Základ regionu tvoří mohutné podmořského pohoří, které se tyčí téměř pět tisíc metrů ode dna. Vědci tam opatrně spouštěli do hloubky mezi šedesáti a pěti a půl tisíci metry vlečné sítě. A našli v nich živé poklady.

O’Hara odhaduje, že až třetina nalezených druhů může být pro vědu nová. Patří mezi ně například zřejmě nový druh hrujovce s lepkavou průsvitnou pokožkou. Je typický velmi drobnýma očima. „Když se podíváte na snímek, uvidíte, že jsou to vlastně jen malé zlaté prohlubně v kůži. Mají volnou, ochablou, želatinovou kůži a jsou neuvěřitelně vzácní,“ popsala Dianne Brayová pro Australian Broadcasting Corporation.

Hrujovec
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Mezi další objevy patří drobná rybka připomínající křížence mezi netopýrem a těstovinou. Patří mezi chřestivcovité, což jsou příbuzní známějších mořských ďasů.  A podobně jako oni  disponují jakousi návnadou umístěnou v přední části hlavy. 

Chřestivcovitá ryba
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Další pozoruhodnou rybu biologové zachytili u dna. Má extrémně prodloužené ploutve, jež vzhledem i funkcí připomínají chůdy. Rybka se na nich může snadno pohybovat těsně nad dnem, kde čeká na nic netušící kořist.

Mezi méně vzhledné objevy patří i rak poustevníček využívající jako ochranu před hrozbami oceánu místo mušle tělo měkkých hlubokomořských korálů.  

Rak poustevníček
Zdroj: Instagram/Ingo Burghardt

Expedice pokračuje

V této oblasti žijí také nádherné mořské okurky, spousta mořských hvězdic a mnoho mořských plžů, stejně jako plejáda dalších cizokrajných hlubinných živočichů.

Loď stále ještě svou misi neskončila, takže výzkum pokračuje. Teprve až se vrátí na pevninu, budou odebrané vzorky zkoumat taxonomové, kteří se specializují na různé skupiny živočichů, aby potvrdili jejich identitu nebo popsali nové druhy.

Jako důležitý zdroj informací použijí DNA získanou z živočichů. „Výsledky výzkumu z této plavby budou neocenitelné pro naše poznání australského hlubokomořského prostředí a vlivu, který na něj má člověk,“ dodala ředitelka Museums of Victoria Lynley Crosswellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.