NASA pošle dron na Saturnův měsíc Titan. Bude tam hledat život

Nahrávám video

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) má v úmyslu zkoumat největší měsíc Saturnu Titan pomocí velkého bezpilotního letounu. Přístroj Dragonfly by se měl na cestu vydat v roce 2026 a na místo určení dorazit o osm let později, informovala NASA na svém webu.

Titan si vesmírná agentura vybrala jako další cíl bádání ve sluneční soustavě v rámci pátrání po stavebních kamenech života. Rotorový aparát Dragonfly bude po Saturnově měsíci létat a zkoumat různá místa. Měl by zavítat na desítky slibných lokací a zjišťovat, zda na tomto ledovém tělese může existovat mikrobiologický život.

  • Titan je největší z 62 do roku 2017 objevených měsíců planety Saturn. Je jediným měsícem sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra, a kromě Země je jediným objektem ve vesmíru, u něhož byla s jistotou ověřena přítomnost stálých kapalných struktur na jeho povrchu.
    Titan je o 50 % větší a 80 % hmotnější než zemský Měsíc. Je o něco větší než nejmenší planeta sluneční soustavy Merkur, dosahuje však jen 40 % jeho hmotnosti.

Dragonfly bude vůbec první zařízení s více rotory, které NASA použije při zkoumání jiného tělesa ve sluneční soustavě. Dron s osmi rotory může při letu úspěšně využít atmosféru Titanu, která je čtyřikrát hustší než ovzduší Země.

Titan je podle vědců analogem Země v raném stadiu a může poskytnout vodítka k tomu, jak vznikl život na naší planetě. „Dragonfly při své základní misi trvající 2,7 roku má probádat různá prostředí od organických dun až po dno impaktního kráteru, kde kdysi voda v kapalném stavu a složité organické látky, jež jsou klíčem k životu, možná desítky tisíc let existovaly společně,“ uvedla NASA.

Dá se kolonizovat Titan?

Titan působí sice velmi „mimozemsky“, ale přitom má celou řadu vlastností, díky nimž by mohl být v budoucnosti obýván lidmi. Před vesmírnou radiací jeho povrch chrání hustá atmosféra. Je taky jediným místem ve sluneční soustavě, kde vědci s určitostí potvrdili kapalinu na povrchu.

To všechno dělá z Titanu lákavé místo pro budoucí osadníky; po Marsu bude právě on zřejmě dalším cílem lidského vesmírného snažení. Měli by však na něm pozemšťané v případě trvalého osídlení dostatek energie pro život? Právě na tuto otázku se nedávno pokusil odpovědět vědecký tým vedený Amandou Hendrixovou z Planetary Science Institute. Autoři studie se snažili odhalit všechny možné formy energie, které by se daly na Titanu využít. Je jich překvapivě hodně.

Titan
Zdroj: Wikimedia Commons

Všechna lidmi vyrobená zařízení, která by na Titanu zpočátku operovala, teoreticky můžou využívat jaderné energie, ale pro dlouhodobé použití by to nestačilo – vůbec totiž netušíme, zda se na Titanu nachází dostatek vhodných radioaktivních látek, jež by se daly do reaktoru použít.

Nabízí se však jiné palivo – metan, jehož je na povrchu měsíce dostatek. Kvůli nedostatku kyslíku by však nebylo ekonomické spalovat ho přímo, mnohem vhodnější by bylo využít ho pro pohon raket, které by zkoumaly další části tohoto zajímavého planetárního systému.

Vodní elektrárny bez vody

Na Titanu je sice dostatek kapaliny, ale nikoliv vody. Většinou se jedná o tekuté uhlovodíky, nejčastěji v podobě jezer. Déšť padá z oblohy jen výjimečně, pouze jednou za několik let, takže se na Titanu vytvářejí řeky jen krátkodobě. Šly by podle autorů studie vytvořit – bylo by to však inženýrské dílo mnohem většího rozsahu, než je stavba těch největších přehrad na Zemi; už jen proto, že vlastně všechna uhlovodíková jezera a moře se nacházejí níže, než je úroveň terénu.

Titan
Zdroj: NASA

Dalo by se však vytvořit jiné řešení – turbíny přímo v mořích. Blízkost obrovitého Saturnu totiž vyvolává silné slapové jevy. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je až jeden metr. Existuje dokonce jedna oblast, kde jsou tyto jevy výjimečně silné; leží v největším moři měsíce nazvaném Kraken Mare a říká se jí Hrdlo krakena. Právě zde by mohla vyrůst elektrárna, která by přeměňovala energii pohybovou na elektrickou.

V závěru studie autoři konstatují, že Titan má dostatek energie na to, aby na něm mohla žít lidská populace, ale stále ještě nemáme potřebné technologie na to, abychom ji dostatečně efektivně dokázali využívat. Přesto je pro vědu a vědce nesmírně zajímavým cílem, kam se budou v budoucnu upírat mnohé další mise, nejen Dragonfly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 19 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 21 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 21 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 22 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.