Našli jsme na planetce základní stavební kameny života včetně částí RNA, oznámili japonští vědci

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Před pěti lety proběhla ojedinělá kosmická mise. Na planetku Ryugu vypálila sonda Hayabusa2 měděnou střelu, která na jejím povrchu vytvořila desetimetrový kráter. Pak se snesli dva roboti, kteří poskakovali po povrchu planetky a úspěšně odebrali vzorky.

Roku 2020 se je podařilo dopravit na Zemi a od té doby je vědci studují. Teď přišli v odborném žurnálu Nature Communications s objevem, který astronomy nadchl.

Ve vzorcích odebraných japonskou misí Hayabusa2 z Ryugu se totiž našly organické molekuly.

Když vědci analyzovali vzorky odebrané ze dvou různých míst na asteroidu, našli v nich uracil, jeden ze stavebních kamenů RNA, a také vitamin B3 neboli niacin, což je klíčový faktor pro metabolismus v živých organismech, uvedl web CNN, který o objevu informoval. 

Kontaminace vyloučena

Uracil je sloučenina obsahující dusík. Důležitá je proto, že se jedná o jednu z takzvaných bází v RNA, které obsahují genetickou informaci a pokyny důležité pro buňky živých organismů. Jak se učí už na středních školách, v nukleové kyselině RNA se nachází společně s adeninem, guaninem a cytosinem, ale v DNA se uracil nevyskytuje a místo něj je tam thymin. 

Sloučeniny objevené na asteroidu Ryugu
Zdroj: NASA/ JAXA/ Dan Gallagher

Už starší analýzy našly ve vzorcích z Ryugu aminokyseliny a další molekuly. Také uracil a niacin se již podařilo objevit v jiných kosmických tělesech, ale až doposud to byly vždy jen meteority, které dopadly na Zemi. Mohlo se tedy jednat o kontaminaci pozemským prostředím.

To ale tentokrát nehrozí. Japonští vědci postavili misi tak, aby se něco takového nemohlo stát. Kapsle, které vzorky uchovávaly, byly hermeticky uzavřené, přísné podmínky zabraňující pošpinění panují i v laboratořích, kde se materiály na Zemi zkoumají. „Kontaminaci můžeme vyloučit,“ zdůraznil v prohlášení hlavní autor studie Jasuhiro Oba z Univerzity Hokkaidó. 

„Ve vzorku jsme nalezli i další biologické molekuly, včetně aminokyselin, aminů a karboxylových kyselin, které se vyskytují v bílkovinách, respektive v metabolismu,“ popsal Oba.

Pseudo-panspermická teorie se vrací

Pro vědu jsou tyto výsledky zásadní. Neznamenají, že by v kosmu existoval život, ale že se tam nacházejí stavební kameny, z nichž život ve vhodných podmínkách vzniknout může. Například poté, co takový asteroid dopadne na příhodnou planetu, třeba na Zemi.

Tato úvaha je stará stejně jako západní civilizace. Dříve se označovala jako panspermická teorie a poprvé s ní přišel už pět set let před naším letopočtem řecký filosof Anaxagoras. Na začátku 20. století ji proslavil švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius.

Ve starší podobě tvrdila, že se život šíří vesmírem v podobě mikroorganismů nesených vesmírnými větry. Poté, co se ukázalo, že vesmírná radiace vše živé spolehlivě zabíjí, vědci upravili hypotézu na pseudo-panspermickou, která navrhuje, že jisté důležité molekuly, které byly třeba k vývoji života, přišly z kosmu. 

Tyto molekuly pravděpodobně původně vznikly fotochemickými reakcemi v ledu ve vesmíru ještě před vznikem naší sluneční soustavy, uvedl Oba.  Podle něj není pochyb o tom, že biologicky důležité molekuly, jako jsou aminokyseliny a nukleobáze se na Zemi dostaly právě  v asteroidech a meteoritech. Vědec předpokládá, že mohly hrát zásadní roli pro vznik života na rané Zemi.

Další vzorky jsou na cestě

Objev je také důležitý pro odpověď na další zásadní otázku, kterou si lidstvo pokládá, tedy zda se život vyskytuje ve vesmíru ještě někde jinde než na Zemi.

„Nemohu říci, že přítomnost takových složek vede přímo ke vzniku či přítomnosti mimozemského života, ale přinejmenším jejich složky, jako jsou aminokyseliny a nukleobáze, mohou být přítomny všude ve vesmíru,“ řekl Oba.

Vědci pod jeho vedením teď chtějí zjistit, jak běžné jsou tyto molekuly v planetkách. A mají k tomu vynikající příležitost, protože už v září letošního roku (pokud se nestane nic nečekaného) by měl na Zemi připutovat další vzorek z jiného asteroidu. Tentokrát jde o planetku jménem Bennu, kde vzorky odebrala mise OSIRIS-REx.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...