Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.

Odborníci bijí na poplach, tvrdí turecký archeologický žurnál Anatolian Archeology. Podle něj je jedna z nejslavnějších staveb světa v ohrožení.

Hagii Sofii nechal postavit byzantský císař Justinián v šestém století našeho letopočtu; majestátní katedrála s výraznou centrální kupolí se stala rychle symbolem celého města. Bohatě zdobená stavba přežila všechny dramatické změny, jimiž metropole na Zlatém rohu za stovky let prošla – nikoliv ale nedotčená.

Když Byzantská říše padla v patnáctém století do rukou osmanských Turků, nechal sultán Mehmed II. přestavět kostel na mešitu – v této podobě existuje dodnes. Ale možná už dlouho nebude: podle výše uvedeného žurnálu se totiž doslova otřásá v základech.

Nápisy Mohamed (vlevo) a Alláh (vpravo) uvnitř chrámu Hagia Sofia
Zdroj: Reuters/Murad Sezer

List oslovil historika İlbera Ortaylıho, který varoval, že z hlediska stavebnictví se už tento symbol kulturního průsečíku mezi Východem a Západem nedá považovat za bezpečný. „Země pod je dutá. Jsou v ní tunely, dutiny a potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Od doby, kdy Mimar Sinan v 16. století chrám zpevnil, nebylo po stavební stránce provedeno nic významného. Pokud to bude pokračovat, podlaha se může propadnout. Všichni bychom pak nesli obrovskou odpovědnost,“ tvrdí expert.

Podle Ortaylı by se měly zastavit i náboženské obřady v mešitě. „Pokud se chcete modlit, jděte do Süleymaniye nebo do Modré mešity. Hagia Sofia není stavebně bezpečná pro jakékoli využití – náboženské ani turistické,“ tvrdí historik.

Mimar Sinan byl turecký architekt, nejvýznamnější architekt Osmanské říše, který navrhoval klíčové stavby, zejména mešity, za tří sultánů – Sulejmana I., Selima II. a Murada III.

Založil také významnou architektonickou školu, jeho žáci navrhli Mešitu sultána Ahmeda, Stari most v Mostaru či Tádž Mahal.

Tato kritika působí v současném Turecku kontroverzně. Hagia Sofia se totiž stala od začátku dvacátého století muzeem, přičemž v mešitu se zpět proměnila až v červenci 2020, a to na základě dekretu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.  Tehdy to vyvolalo odpor některých křesťanů, znepokojení vyjádřil i papež František.

Hlasy volající po renovaci

Už letos na jaře vyjádřil své přesvědčení, že by si stavba zasloužila rozsáhlou renovaci, tamní průvodce Abdullah Yilmaz v rozhovoru pro francouzský zpravodajský web France24. „I když renovace samozřejmě trochu narušuje atmosféru vzhledu zvenčí a lešení ubírá památce na estetice... Renovace je nutná,“ míní. Na jaře, v dubnu, pak rekonstrukce opravdu začala, návštěvníci i věřící ale stále mohou dovnitř.

Exteriér mešity Hagia Sofia při letošní rekonstrukci
Zdroj: Reuters/Umit Bektas

Hlavním důvodem k obavám jsou zemětřesení, jež Istanbul často zasahují. Naposledy město postihly opravdu ničivé otřesy půdy před 26 lety, se silnou seismickou aktivitou se ale muselo potýkat i letos na jaře. Stejně jako mnoho dalších budov v šestnáctimilionovém městě, které leží jen několik kilometrů od aktivní seismické zlomové linie, ani Hagia Sofia nesplňuje stavební normy pro případ zemětřesení.

A v minulosti už ji otřesy opravdu poškodily. Její kopule se zřítila při zemětřesení v roce 558 a budova byla poškozena i při dalších otřesech, které město od té doby zasáhly. Hlavním cílem obnovy by tedy mělo být „posílení budovy proti příštímu velkému zemětřesení“, aby starobylá stavba „přežila událost s co nejmenšími škodami“, uvedl pro France24 Ahmet Gulec, člen vědeckého výboru, který na tento projekt dohlíží.

Podle architekta Hasana Firata Dikera, který se na rekonstrukci podílí, odborníci zatím kopuli zkoumají, aby zjistili, jak ji nejlépe zpevnit a obnovit. Interiér je sice prozatím bez lešení, ale plánuje se, že uvnitř budou muset být vztyčené čtyři obrovské pilíře, které budou podpírat plošinu, z níž budou experti malby a mozaiky v kopuli restaurovat.

Důraz na unikátnost stavby

Archeolog a odborník na kulturní dědictví Nezih Başgelen pro Anatolian Archeology uvedl, že k mešitě by se mělo přistupovat jako ke starému pacientovi. Jedná se podle něj o umělecké a kulturní dílo „singulariter in mundo“ – tedy jediné svého druhu na světě.

Křesťanské mozaiky uvnitř mešity Hagia Sofia
Zdroj: Reuters/Umit Bektas

Başgelen zdůrazňuje, že klíčové by mělo být ochránit mozaiku – a to přesto, že nejde o umění islámu, ale o mistrovské dílo středověkého křesťanského umění. „Celá budova – uvnitř i zvenčí – by měla být pod nepřetržitým dohledem. Rozhodnutí o stavbě by měla být transparentní a otevřená veřejné i mezinárodní kontrole,“ nabádá vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...