Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.

Odborníci bijí na poplach, tvrdí turecký archeologický žurnál Anatolian Archeology. Podle něj je jedna z nejslavnějších staveb světa v ohrožení.

Hagii Sofii nechal postavit byzantský císař Justinián v šestém století našeho letopočtu; majestátní katedrála s výraznou centrální kupolí se stala rychle symbolem celého města. Bohatě zdobená stavba přežila všechny dramatické změny, jimiž metropole na Zlatém rohu za stovky let prošla – nikoliv ale nedotčená.

Když Byzantská říše padla v patnáctém století do rukou osmanských Turků, nechal sultán Mehmed II. přestavět kostel na mešitu – v této podobě existuje dodnes. Ale možná už dlouho nebude: podle výše uvedeného žurnálu se totiž doslova otřásá v základech.

Nápisy Mohamed (vlevo) a Alláh (vpravo) uvnitř chrámu Hagia Sofia
Zdroj: Reuters/Murad Sezer

List oslovil historika İlbera Ortaylıho, který varoval, že z hlediska stavebnictví se už tento symbol kulturního průsečíku mezi Východem a Západem nedá považovat za bezpečný. „Země pod je dutá. Jsou v ní tunely, dutiny a potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Od doby, kdy Mimar Sinan v 16. století chrám zpevnil, nebylo po stavební stránce provedeno nic významného. Pokud to bude pokračovat, podlaha se může propadnout. Všichni bychom pak nesli obrovskou odpovědnost,“ tvrdí expert.

Podle Ortaylı by se měly zastavit i náboženské obřady v mešitě. „Pokud se chcete modlit, jděte do Süleymaniye nebo do Modré mešity. Hagia Sofia není stavebně bezpečná pro jakékoli využití – náboženské ani turistické,“ tvrdí historik.

Mimar Sinan byl turecký architekt, nejvýznamnější architekt Osmanské říše, který navrhoval klíčové stavby, zejména mešity, za tří sultánů – Sulejmana I., Selima II. a Murada III.

Založil také významnou architektonickou školu, jeho žáci navrhli Mešitu sultána Ahmeda, Stari most v Mostaru či Tádž Mahal.

Tato kritika působí v současném Turecku kontroverzně. Hagia Sofia se totiž stala od začátku dvacátého století muzeem, přičemž v mešitu se zpět proměnila až v červenci 2020, a to na základě dekretu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.  Tehdy to vyvolalo odpor některých křesťanů, znepokojení vyjádřil i papež František.

Hlasy volající po renovaci

Už letos na jaře vyjádřil své přesvědčení, že by si stavba zasloužila rozsáhlou renovaci, tamní průvodce Abdullah Yilmaz v rozhovoru pro francouzský zpravodajský web France24. „I když renovace samozřejmě trochu narušuje atmosféru vzhledu zvenčí a lešení ubírá památce na estetice... Renovace je nutná,“ míní. Na jaře, v dubnu, pak rekonstrukce opravdu začala, návštěvníci i věřící ale stále mohou dovnitř.

Exteriér mešity Hagia Sofia při letošní rekonstrukci
Zdroj: Reuters/Umit Bektas

Hlavním důvodem k obavám jsou zemětřesení, jež Istanbul často zasahují. Naposledy město postihly opravdu ničivé otřesy půdy před 26 lety, se silnou seismickou aktivitou se ale muselo potýkat i letos na jaře. Stejně jako mnoho dalších budov v šestnáctimilionovém městě, které leží jen několik kilometrů od aktivní seismické zlomové linie, ani Hagia Sofia nesplňuje stavební normy pro případ zemětřesení.

A v minulosti už ji otřesy opravdu poškodily. Její kopule se zřítila při zemětřesení v roce 558 a budova byla poškozena i při dalších otřesech, které město od té doby zasáhly. Hlavním cílem obnovy by tedy mělo být „posílení budovy proti příštímu velkému zemětřesení“, aby starobylá stavba „přežila událost s co nejmenšími škodami“, uvedl pro France24 Ahmet Gulec, člen vědeckého výboru, který na tento projekt dohlíží.

Podle architekta Hasana Firata Dikera, který se na rekonstrukci podílí, odborníci zatím kopuli zkoumají, aby zjistili, jak ji nejlépe zpevnit a obnovit. Interiér je sice prozatím bez lešení, ale plánuje se, že uvnitř budou muset být vztyčené čtyři obrovské pilíře, které budou podpírat plošinu, z níž budou experti malby a mozaiky v kopuli restaurovat.

Důraz na unikátnost stavby

Archeolog a odborník na kulturní dědictví Nezih Başgelen pro Anatolian Archeology uvedl, že k mešitě by se mělo přistupovat jako ke starému pacientovi. Jedná se podle něj o umělecké a kulturní dílo „singulariter in mundo“ – tedy jediné svého druhu na světě.

Křesťanské mozaiky uvnitř mešity Hagia Sofia
Zdroj: Reuters/Umit Bektas

Başgelen zdůrazňuje, že klíčové by mělo být ochránit mozaiku – a to přesto, že nejde o umění islámu, ale o mistrovské dílo středověkého křesťanského umění. „Celá budova – uvnitř i zvenčí – by měla být pod nepřetržitým dohledem. Rozhodnutí o stavbě by měla být transparentní a otevřená veřejné i mezinárodní kontrole,“ nabádá vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 10 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
včera v 16:30

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.