Nejstarší kostěný hrot kopí v Evropě vytvořili nejspíš zruční neandertálci

V jeskyni na Kavkaze našli archeologové zbytky pravěkého artefaktu. Jeho analýza prozradila, že neandertálci, kteří ho s nejvyšší pravděpodobností vytvořili, byli ještě zručnější řemeslníci, než se předpokládalo.

Přibližně před osmdesáti tisíci lety se na Kavkaze odehrál boj na život a smrt. Není sice známý ani jeden aktér tohoto duelu, ale vědci teď popsali nástroj, který v něm hrál zásadní roli. Jde o vůbec nejstarší kostěný hrot kopí nalezený v Evropě.

Archeologové odkryli artefakt už roku 2003 na severním Kavkaze v Rusku. Od té doby předmět objevený společně s řadou zvířecích kostí a zbytkem ohniště zkoumali, teprve nedávno ale pomocí moderních metod, jež má dnes archeologie k dispozici.

Jeskyně Mezmajskaja je jedno z nejdůležitějších nalezišť neandertálců v Evropě. Leží nad pravým břehem Suchého Kurdžipu (přítok řeky Kurdžip) v jihoruské Adygejské republice, která se nachází na severozápadním úpatí Severního Kavkazu.

Neandertálci ji podle vědců obývali přibližně po dobu třiceti tisíc let, pozůstatky jejich života se našly celkem v sedmi vrstvách. Kromě jejich ostatků se tam podařilo odhalit i kosti mnoha druhů zvířat, která byla kořistí těchto pravěkých lidí: od divokých ovcí a sobů až po zubry.

Zdroj: Nature

Spektroskopie, počítačová tomografie a další mikroskopické techniky pomohly vědcům nejen k dataci artefaktu, ale také díky nim zjistili spoustu zajímavostí přímo o hrotu. Je jisté, že šlo o devíticentimetrový hrot kopí nebo oštěpu vyrobený z kosti zvířete, s nejvyšší pravděpodobností zubra. K ratišti byl připevněný jako lepidlem pomocí dehtu.

Pocházel z doby před sedmdesáti až osmdesáti tisíci lety, což také vědcům naznačuje, kdo tuto zbraň používal. V té době se totiž ještě do Evropy nedostal člověk moderního typu: pronikl tam asi až před 45 tisíci lety. Naopak se ale ví, že v Evropě i v této konkrétní oblasti žili neandertálci, takže právě oni museli být lovci, kteří kopí vyrobili. Přímo v jeskyni Mezmajskaja, kde byl hrot nalezen, se už dříve podařilo najít ostatky tří neandertálců.

Zruční řemeslníci a řada otázek

Není jasné, jestli se kopí používalo jako zbraň pro lov, pro boj anebo pro obojí. Detailní analýza ale prokázala, že když byl tento hrot použitý, narazil na něco velmi tvrdého, zřejmě na jinou kost. Zanechalo to na něm typické prasklinky, jež jsou s tímto typem nárazu spojované. Použit byl zřejmě jako nový – žádné další známky opotřebení na něm totiž výzkum neodhalil.

Nález hrotu podle autorů vyvrací starší teorie, podle nichž neandertálci nikdy nepokročili technologicky za kamenné nástroje. Naopak tento objev prokazuje, že neandertálci byli schopni plánovat dopředu, a to nejen při výrobě nástroje, ale i při způsobu jeho použití.

Nález ale vyvolává i zásadní otázku: Proč je tento unikátní? Pokud neandertálci používali kostěné hroty oštěpů k ulovení kořisti, proč se jich zachovalo tak málo? A je možné, že se vědcům podařil objev jednoho z nejstarších využití zvířecí kosti pro výrobu loveckého nástroje neandertálci?

Autoři předpokládají, že většina kostěných nástrojů se za desítky tisíc let prostě rozpadla. Nemají ani zdaleka takovou trvanlivost jako kamenné, mnohem snadněji se poškodí a více trpí podmínkami prostředí – přes svou tvrdost a pevnost je to pořád „jen“ organický materiál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...