Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.

Vědci objevili zřejmě největší pavučinu na světě. Jedná se o obrovskou podzemní strukturu, která má rozlohu přes 100 metrů čtverečních a sílu až deset centimetrů. Nachází se v jeskyni na hranici Albánie a Řecka a jako první na ni narazili čeští speleologové z České speleologické společnosti. Když ji roku 2022 objevili, netušili ještě, na jak unikátní nález narazili. Vyprávěli o ní i v pořadu Hyde Park Civilizace.

Objev na místo přivedl experty na pavouky, kteří obří pavučinu prozkoumali detailněji a zjistili, jak zajímavá je.

Vícevrstvá pavučina podél stěny poblíž vchodu do jeskyně je totiž domovem kolonie přibližně 69 tisíc pavouků druhu pokoutník domácí a 42 tisíc pavouků druhu pavučenka trnohřbetá. Podle nové studie jde nejen o největší pavučinu na světě, ale pravděpodobně také o první zdokumentovaný případ koloniálního vytváření pavučin u obou druhů.

Pavoučí megaměsto je poháněné sírou

Toto pavoučí megaměsto vědci zkoumali víc než dva roky při opakovaných expedicích do extrémního prostředí sírových jeskyní.

Nahrávám video

Tým identifikoval oba druhy pomocí DNA testů a studia jejich morfologie. Oba druhy jsou obvykle samotářské, takže jejich společné soužití v kolonii bylo velkým překvapením, jak teď vědci popsali v odborném časopise Subterranean Biology.

Aby odhadli velikost kolonie, autoři studie spočítali jednotlivé trychtýřovité sítě v náhodných sekcích a extrapolovali tak hustotu útvaru. Po změření délky a šířky části stěny pokryté sítí vypočítali plochu na 106 metrů čtverečních.

Vědci také chtěli zjistit, jak pavouci přežívají a co je příčinou jejich výjimečného koloniálního chování. Sírové jeskyně jsou jedinečným a drsným životním prostředím, protože v nich úplně chybí sluneční světlo, ale naopak je v nich vysoká koncentrace toxického plynu sirovodíku.

Pomocí analýzy stabilních izotopů, běžného nástroje v ekologii pro mapování potravních řetězců, tým zjistil, že pavouci se neživí hmyzem, který přilétá zvenčí jeskyně. Místo toho je celý potravní řetězec poháněn mikroorganismy oxidujícími síru, kterým se daří v jeskynním systému, a ty se pak stávají přímo v jeskyni žijícími muchničkami, což je hmyz podobný komárům, který ale nesaje krev.

Muchničky se zde líhnou ve vodě a snadno se zachytávají do pavučin, takže jejich obyvatelům poskytují natolik bohatý a pravidelný zdroj energie, že se tu mohou pavouci extrémně množit. Navíc zde chybí větší predátoři, kteří by je ohrožovali jako venku.

Geneticky izolovaná pavoučí civilizace

Dalším klíčovým objevem bylo, že pavouci žijící v jeskyni se geneticky liší od stejného druhu žijícího těsně mimo ni. To naznačuje, že se zde izolovali tím, jak dokonale se přizpůsobili jedinečnému prostředí jeskyně. Vědci si myslí, že kombinace této genetické izolace a jejich zdroje potravy je hlavním důvodem, proč si tito typicky samotářští pavouci vyvinuli během tisíců generací své unikátní koloniální chování.

„Naše studie odhalila jedinečný případ koloniálnosti u tohoto kosmopolitního pavouka, pravděpodobně způsobený hojností zdrojů v sírové jeskyni, a poskytuje nové poznatky o adaptaci povrchových druhů v takových podzemních habitatech,“ zakončují svou studii autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...