Nejvyšší kanadské vyznamenání získal český vědec Josef Svoboda. Za komunismu byl politický vězeň

Z rodné země ho vyhnala nesvoboda, v emigraci ale nyní získal nejvyšší státní vyznamenání. Devadesátiletý ekolog Josef Svoboda obdržel před několika dny Řád Kanady. Skaut a bývalý politický vězeň se po odchodu z Československa zaměřil na výzkum Arktidy a jeho přínos vědě a společnosti nyní ocenila generální guvernérka Julie Payettová.

Svoboda žije v Kanadě od roku 1968, kdy se po sovětské invazi rozhodl emigrovat. V nové zemi dostudoval a následně se stal profesorem na University of Toronto Mississauga. Jeho oborem je polární botanika a ekologie. Se studenty jezdil třicet let na polární expedice do kanadské části Arktidy. Nejvyšší státní vyznamenání Kanady nyní získal za „svůj průkopnický výzkum ekosystémů tundry a za celoživotní mentorování vědců studujících Arktidu“.

Dalším českým nositelem tohoto vyznamenání byl například podnikatel Tomáš Baťa mladší, který do země emigroval v době druhé světové války. Čestný Řád Kanady získal také prezident Václav Havel.

Josef Svoboda na polární stanici
Zdroj: Paměť národa/archiv Josefa Svobody

V monstrprocesu dostal 11 let. Skoro pět let musel těžit uran

Svoboda není pouze vědcem, ale také bývalým politickým vězněm. V roce 1948 začal v Brně na Masarykově univerzitě studovat filozofii a přírodní vědy. Následující rok byl ale zatčen a ve vykonstruovaném procesu se skautskou a křesťanskou mládeží z Brna ho odsoudili k 11 letům vězení za domnělou protistátní činnost.

Trest si odpykal téměř celý. Než ho v roce 1958 propustili, dostal se na Mírov, Bory i do Leopoldova. Téměř pět let musel pracovat v uranových dolech. Na den, kdy se dostal opět na svobodu, vzpomíná dodnes.

„Viděl jsem spoluvězně, kteří po propuštění začali plakat a objímali zem. Tohle na mě nepůsobilo. Vyšel jsem z pankrácké brány, byl hezký den a já si připadal jak svobodný harcovník s krabicí od margarínu v podpaždí. Zato maminka, která mě v Brně doma po letech objala, omdlela radostí,“ popsal v roce 2017 při přebírání ocenění Neuron.

Z vězení se vrátil v 29 letech v době, kdy většina jeho bývalých spolužáků už měla vysokoškolské diplomy. Sám ale kvůli odsouzení už ve studiu pokračovat nemohl. Pracoval tak v Brně jako ošetřovatel v zoologické zahradě. Po čase se mu povedlo nastoupit na Botanický ústav Akademie věd, kde se mohl opět věnovat svému zájmu o biologii a ekologii.

Josef Svoboda přepravuje velblouda pro brněnskou zoo
Zdroj: Paměť národa/archiv Josefa Svobody

V době pražského jara byl jedním ze zakladatelů klubu bývalých politických vězňů K 231. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy roce 1968 se ale rozhodl emigrovat do Kanady. Zde po 22 letech od počátku studia získal na univerzitě v Ontariu bakalářský diplom. Následně pokračoval ve studiu na univerzitě v Edmontonu a největší část své profesní kariéry strávil na torontské univerzitě, kde se specializoval na arktickou rostlinnou ekologii.

Třetina století u pólu

Se svými studenty třicet let jezdil na arktické expedice. Tamní tvrdé podmínky mohl tehdy srovnávat i s útrapami v uranových lágrech. „Vysoká Arktida na první pohled připomíná měsíční krajinu. Není nic pustšího než země bez stébla trávy, polštářku mechu nebo aspoň barevné krajky lišejníku. Řekněme, že v začátcích tu byla i jistá analogie s jáchymovským gulagem – jedli jsme konzervy z ešusů, sprcha žádná, záchod z naftových barelů. Jsem ale typ člověka jako Voskovec a Werich, kteří říkali, že jsou doma tam, kde si pověsí klobouk,“ potvrdil.

V roce 1994 mu kanadská vláda vyslovila uznání za výzkum Arktidy a v roce 1995 získal na Masarykově univerzitě čestný doktorát přírodních věd. Před dvěma lety se také stal laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě v oblasti biologie. Výzkumná stanice Jihočeské univerzity na Špicberkách zase nese jeho jméno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...