Někdo to rád horké. Vědci našli v poušti na nejteplejším místě na Zemi neznámého vodního tvora

Přírodovědci objevili zatím neznámý druh korýše. Žije na jednom z nejvíce nehostinných míst na Zemi, na solné poušti Lút v Íránu, kde se teploty pohybují kolem sedmdesáti stupňů Celsia.

Nově objevený tvor patří mezi žábronožky do rodu, který měl doposud jen čtyři známé zástupce. Všichni čtyři žili v suchých nebo extrémně suchých oblastech. Za objevem stojí spolupráce německých, rakouských a íránských biologů, kteří zkoumali unikátní ekosystém pouště Lút. Žábronožka dostala jméno Phallocryptus fahimii po mladém přírodovědci Hadi Fahimiovi, který se na objevu podílel, ale zahynul nedávno při letecké nehodě.

Na žábronožku vědci narazili při výzkumu malého sezonního jezírka v jižní části pouště. „Během expedice na takto extrémní místo je člověk neustále v pozoru, hlavně když natrefí na vodu. Objevit ale korýše v takto suchém a horkém místě je opravdu senzace,“ uvedli autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Zoology in the Middle East. Tuto práci nazvali „Někdo to rád horké“ v narážce na slavný film.

Poušť Lút
Zdroj: Wikimedia Commons

Poušť Lút je extrémní místo, takže i Phallocryptus fahimii je výjimečný tvor; jeho genetika i vzhled jsou odlišné od všech ostatních žábronožek. Zatímco normálně jsou korýši spojení s vodním prostředím, tyto pouštní žábronožky umí přežívat desítky let ve zcela vyschlých usazeninách ve stavu jakéhosi zapouzdření – proberou se z něj jen během sezony dešťů, když se objeví na krátkou dobu příhodné životní podmínky. Na takový způsob života jsou dokonale adaptované.

Nejteplejší místo na Zemi

Poušť Lút je druhou největší pouští v Íránu. Měří téměř 52 tisíc kilometrů čtverečních a je tedy větší než celé Švýcarsko. A od roku 2006 drží také rekord jako místo s nejvyšší povrchovou teplotou – měla 70,7 stupňů Celsia (novější nepotrvrzená měření dokonce naznačují teplotu až 80,3 stupňů Celsia). Nejde o teplotu vzduchu, ale čistě pevného povrchu, v poušti je totiž velké množství černých kamínků, které se pod dopady slunečního světla dokáží extrémně rozpálit.

V zimě zde zase teploty klesají hluboko pod nulu, za rok tu naprší průměrně pouze 30 milimetrů srážek. Přestože zde prakticky nerostou rostliny, žije tu několik druhů zvířat, která se dokázala na extrémy adaptovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...