Německé smrky končí. Ničí je kůrovec a změna klimatu

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v Česku, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

„V Německu je to vážný problém. Jen za loňský a letošní rok máme přes 100 milionů kubických metrů napadeného dřeva, a to se týká jen smrků,“ shrnuje aktuální situaci Jens Düring ze Svazu německých lesníků. Problém se podle něj ve větší či menší míře týká prakticky všech smrkových porostů, které tvoří kolem 26 procent německých lesů. 

Z rakouských lesů, kde je kůrovec rozšířený jako nikdy dříve, museli loni podle serveru weekend.at odstranit 4,3 milionu kubických metrů napadeného dřeva. To odpovídá 1,3 milionu urostlých stromů, z nichž by šlo postavit 107 tisíc rodinných domků. Nejsilněji zasaženými regiony jsou oblasti Waldviertel na severozápadě Dolních Rakous a Mühlviertel na severu Horních Rakous. Oba tyto regiony sousedí s Českou republikou a v roce 2018 na ně připadaly dvě třetiny škod způsobené v Rakousku kůrovcem.

V německých národních parcích se podle Düringa napadené stromy nechávají svému osudu, jinde se s broukem bojuje. Nejčastěji tím, že se napadené stromy co nejrychleji pokácí a z lesa odstraní. Méně častou metodou je odstranění kůry a zcela výjimečně jsou nasazeny insekticidy.

Armáda proti kůrovci

Na vážnost situace v posledních dvou letech ukazuje i to, že ve středoněmeckém pohoří Harz od úterního rána s kůrovcem bojuje i 60 vojáků. Spolu s lesníky značí a kácejí napadené stromy. Vojáci jsou nasazeni také v Sasku a o jejich zapojení se uvažuje v Durynsku. Problémy bere vážně i ministerstvo zemědělství, které chce v příštích čtyřech letech na ochranu lesů vyčlenit dodatečných 547 milionů eur (14,1 miliardy korun). Dalších zhruba 250 milionů eur (6,5 miliardy korun) mají přidat jednotlivé spolkové země.

Němečtí vládní politici i odborníci se shodují, že za současnou situaci mohou především klimatické změny. „V roce 2018 přišla velká sucha, na mnoha místech téměř nepršelo,“ připomíná Düring. „A bude to jen horší. Roky jako 2018 a 2019 budou spíš pravidlem než výjimkou,“ míní a poukazuje na předpovědi vědců zabývajících se změnami klimatu. S těmi podle něj sice lesníci počítali, nikdo ale nečekal, že přijdou tak rychle a razantně. „Mysleli jsme si, že budeme mít čas zhruba do roku 2050 na postupné změny. Ten ale nemáme,“ podotýká.

„Německo se proto bude muset se smrky už v příštích letech z větší části rozloučit,“ je přesvědčen. Další generace tak podle něj dost možná budou znát úplně jiné lesy než my dnes. Také ministerstvo životního prostředí počítá s koncem monokultur, které jsou v období klimatických změn méně stabilní než pestré porosty.

I rakouské úřady si předsevzaly, že do budoucna bude v lesích méně smrků a budou rozmanitější. V této alpské zemi je stejně jako v Německu masové rozmnožení kůrovce dáváno do souvislosti s vysokými teplotami a suchem, tedy se změnami klimatických podmínek z posledních let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...