Němečtí archeologové objevili skvěle zachovalou středověkou protézu. Majitelem byl neznámý rytíř

Nahrávám video

Archeologové v Německu zkoumají pozůstatky muže, který měl místo ruky kovovou protézu. Žil před stovkami let, jeho náhradní umělá končetina patří k těm nejdůmyslnějším, které vědci zatím popsali.

Když letos dělníci kopali plynovod ve městě Freising nedaleko Mnichova, narazili nedaleko farního kostela svatého Jiří v zemi na něco tvrdého. Na první pohled to vypadalo jako ruka robota, přivolali proto archeology. Výsledek analýzy ukázal, že šlo o něco méně exotického, pro vědce přesto nesmírně zajímavého: železnou umělou končetinu, která patřila německému bojovníkovi.

Protéza byla součástí hrobu muže, který zemřel ve věku mezi třiceti a padesáti roky někdy mezi lety 1450 a 1620. „I pro zkušené archeology to byl mimořádně zvláštní nález: kostra, u níž chybí části prstů levé ruky,“ uvedli experti Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Popsali, že protéza je vyrobená ze železa a barevných kovů.

Muž, který oral pole válečná

Archeologové kovovou protézu oddělili od kostry, aby ji mohli lépe analyzovat a také restaurovat. Zjistili, že muž během života přišel o prsty na ruce – zbyla mu maximálně část palce. Na rozdíl od jiných, složitějších protéz objevených ve stejném období, byly prsty kostry z Freisingu jednoduché a neměly mechanické součásti. Byly tedy nepohyblivé, muž měl železnou ruku nejspíš hlavně na ozdobu nebo reprezentaci, s běžnými úkony mu příliš nepomohla. 

„Dutá protéza na levé ruce mu nahradila čtyři prsty,“ uvedl Walter Irlinger z Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. „Ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček jsou jednotlivě vytvořeny z plechu a jsou nepohyblivé. Protézy prstů leží mírně zakřivené, rovnoběžně vedle sebe.“

Skenování také odhalilo, že protéza má na kovových prstech přilepené kousky látky a kůže. To naznačuje, že prsty mívaly kožený potah a byly k pacientově ruce připevněné pomocí řemínků. Uvnitř prstů se zase našel materiál podobný gáze, který mohl fungovat jako jakýsi polštář, jenž chránil kůži před kontaktem se studeným kovem.

Jak muž přišel o ruku a jak protézu používal, zůstává záhadou, ale objev podtrhuje skutečnost, že se v tomto období taková zařízení vyráběla a používala. „Lékaři již v té době přemýšleli o tom, jak by mohli lidem po amputacích usnadnit život,“ stojí v prohlášení památkového úřadu. Ve střední Evropě je v současné době známo asi padesát podobných protéz z období pozdního středověku až raného novověku.

Götz von Berlichingen v německém filmu
Zdroj: Amazon.de

V době, kdy tento muž žil, probíhala v Bavorsku celá řada válečných konfliktů, včetně třicetileté války. To logicky vedlo k množství vážných zranění, jež si vyžádala i nejčastější chirurgické řešení těchto dob: amputaci. Z Německa té doby pochází celá řada protéz, jež patřily mocným a bohatým rytířům – vyrobit něco takového bylo nejen drahé, ale hlavně technologicky náročné.

Jedna z nejslavnějších patřila rytíři Götzi von Berlichingen, který díky ní získal i svou přezdívku „Götz železná ruka“. Jeho důmyslná a krásná protéza byla vytvořena, když mu ruku ustřelila rána z děla roku 1504 při obléhání Landshutu.

Protézy ale vznikaly už ve starém Egyptě, jednou z nejstarších jsou dva umělé prsty na nohou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...