Neslyšícím může pomoci kmenový implantát. Zatím ho má jedno dítě v Česku

Nahrávám video

Sluchový kmenový implantát může pomoci neslyšícím, u kterých selhaly běžně dostupné metody. Zatím ho má jediné dítě v Česku. Malý Tadeáš ho dostal před necelým rokem a poprvé tak slyšel svět kolem sebe. Teď už chlapec s pomocí logopedky dělá pokroky.

Šestiletý Tadeáš od narození neslyšel. Teď dokáže rozeznat zvuky různých nástrojů a začíná říkat i první slova. Tadeáš má vrozenou vadu – málo vyvinuté sluchové nervy. Nepomohly mu ani kochleární implantáty, které se zavadí do vnitřního ucha. Lékaři mu proto loni na podzim voperovali přímo do mozku kmenový implantát.

„Měla jsem očekávání, aby aspoň slyšel, že za ním jede třeba auto. Už teď je to nad očekávání. Začíná se otáčet i na jméno, když na něj zavoláme,“ popisuje chlapcova matka Kateřina Schlöglová.

Lékaři hodnotí výsledky i na základě škály sluchových vjemů. Nula znamená, že neslyší vůbec a sedmička úroveň sluchu, kdy pacient může používat telefon. „Když hodnotím stav před operací, tak měl hodnotu nula, maximálně jedna. V současné době po implantaci kmenového implantátu má hodnotu čtyři,“ říká přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Zdeněk Čada.

Nahrávám video

Úspěšnost ovlivňuje věk

Pro Tadeáše zůstane dominantním komunikačním prostředkem znakový jazyk. Pokračování v rehabilitaci může ale přinést další pokroky. „Doufám, že se bude rozšiřovat to, čemu bude rozumět. Hlavně potřebujeme, aby se orientoval v prostředí, aby zareagoval na hlasy,“ podotýká klinická logopedka z Foniatrické ambulance a centra kochleárních implantátů FN Motol Jitka Holmanová.

Vývoj řeči ustává okolo šestého roku. Úspěšnost rehabilitace tak zásadním způsobem ovlivňuje věk dítěte. „Indikační období, které je ideální pro kmenový implantát, je mezi prvním a druhým rokem,“ dodává Čada. Kmenový implantát teď může pomáhat i dalším dětem, které by stejně jako Tadeáš mohly poznat, jaké to je slyšet.

Pomáhají i kochleární implantáty

Pokud má člověk problém se sluchem, základním řešením jsou sluchadla. Pokud je poškození sluchu vážnější, používají se u některých pacientů kochleární implantáty. Až pak případně přichází na řadu zavedení implantátu přímo do mozku.

Kochleární implantáty u nás pacientům dává docent Jan Bouček z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK FN Motol. V loňském roce šlo o více než 250 pacientů. „Zhruba desetinásobné množství pacientů by mohlo z kochleárního implantátu profitovat, pokud by se o něm dozvědělo nebo pokud by přišlo,“ říká Bouček. Jde o zařízení, které obchází tu část ucha, která nefunguje správně, a vysílá signály přímo na sluchový nerv, který předává informace do mozku.

Samotné zapojení kochleárního implantátu neznamená, že člověk hned začne slyšet. Je potřeba rehabilitace, při níž se pacient naučí s implantátem pracovat a všechno správně nastavit. Pak se může život pacienta výrazně zlepšit. Jestli je tato varianta pro konkrétního pacienta vhodná, musí rozhodnout lékař na základě testů. Tím základním je vyšetření sluchu.

Na jeho základě odborníci doporučí nejlepší postup. Velmi často se ale objevují podvodníci. Tvrdí, že jejich léčivé přípravky zajistí, že dorostou nebo budou lépe fungovat vláskové buňky. Není to pravda. Zatím neexistuje lék, který by vrátil sluch. Jsou jen pomůcky, které dokážou částečně nebo úplně sluch nahradit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...