Neurovědci odhalili tajemství Dívky s perlou

Říká se mu „Mona Lisa severu“. Obraz Dívka s perlovou náušnicí, známý také jako Dívka s perlou, od Jana Vermeera patří mezi nejoblíbenější výtvarná díla na světě – a vědci nyní tvrdí, že vědí, proč. Zjistili to díky sledování mozkové aktivity návštěvníků muzea.

Je stejně záhadná jako Mona Lisa. Neví se, kdo byl vzorem pro tento obraz, ani zda opravdu Vermeer maloval živou „modelku“, nebo jen obecnou představu. A už vůbec ne, proč má žena na sobě orientální oděv a turban, ani co má symbolizovat velká perlová náušnice v jejím uchu. A nedávný výzkum zpochybnil dokonce i to, že by měla v uchu perlu – podle něj by mohlo jít jen o leštěný cín. Jisté ale je, že tento obraz lidé milují. A právě na něj stojí už desítky let dlouhé fronty v muzeu Mauritshuis v Haagu.

Tato galerie oslovila nizozemské neurovědce, aby zjistili, proč je obraz tak populární. Svou roli samozřejmě hraje „marketing“, tedy jeho sláva, ale jen tohle nestačí. Neurologové tuto hypotézu potvrdili.

Trojúhelník, ve kterém je uvězněné oko pozorovatele
Zdroj: Mauritshuis The Hague

„Čím déle se na někoho díváte, tím je krásnější“

Zjistili, že člověk, který se na obraz podívá, podlehne zvláštnímu neurologickému jevu, který se odborně nazývá „Sustained Attentional Loop“. Jde o jakousi smyčku, do níž se mozek zacyklí a nemůže se z ní snadno dostat. Spočívá v tom, že oko pozorovatele nejprve zamíří k oku dívky, pak k jejím ústům, následně k „perle“ a pak zpět k oku. A tam celý cyklus začne znovu, opakuje se pak několikrát.

„Díky tomu se na obraz díváte déle než na jiná výtvarná díla,“ vysvětlil Martin de Munnik z výzkumné společnosti Neurensics, která studii provedla. „Zkrátka na ni upřete svou pozornost – ať už chcete, nebo ne. Musíte ji milovat, ať chcete, nebo ne,“ řekl.

Právě délka zkoumání obrazu podle něj vysvětluje, proč ho lidé mají tak rádi. „Čím déle se na někoho díváte, tím je krásnější nebo přitažlivější,“ poznamenal.

Banksyho obraz z roku 2014: Dívka s propíchnutým bubínkem
Zdroj: Wikimedia Commons/EniPort

Vermeer ve svých dílech často přitahoval pozornost na jedno místo, přičemž okolní detaily byly více rozmazané. Dívka s perlovou náušnicí má ale rovnou tři takové ohniskové body – a to podle vědců odlišuje tento obraz od jeho ostatních děl. „Tady vidíme někoho, kdo se na nás opravdu dívá, zatímco na všech ostatních Vermeerových obrazech vidíme někoho, kdo píše nebo dělá nějaké vyšívání, nebo člověka, který je něčím zaměstnán,“ popsala ředitelka muzea Mauritshuis Martine Gosselinková. „Ale tento obraz je jiný. Dívá se přímo na vás.“

Mozek nelže

Podle de Munnika se jedná o první známou studii, která k měření neurologické odezvy na umělecké dílo použila přístroje pro snímání mozku EEG a MRI. Měřením mozkových vln vědci také zjistili, že nejvíce dochází ke stimulaci oblasti precuneus, což je část mozku řídící vědomí a osobní identitu. „Věděli jsme, že Dívka je zvláštní. Ale proč, to bylo překvapením i pro nás,“ dodal de Munnik.

Vědci také porovnávali neurologickou reakci při pohledu na pravý obraz v muzeu a při konfrontaci s reprodukcí. Zjistili, že emocionální reakce, kterou divák zažívá, je desetkrát silnější u originálu než u plakátu.

Jak takový výzkum vlastně probíhá? Vědci připojili oční sledovač a síťku se senzory na sledování mozkových vln deseti lidem. Těm pak ukázali jak skutečné obrazy, tak jejich reprodukce. „Ukazuje to, jak důležité je pro člověka vidět originální umění,“ doplnila Gosselinková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...