Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
Malajsie se stále vzpamatovává z jedněch z nejhorších záplav v historii země, které si vyžádaly tři životy a tisíce lidí připravily o domov. Vietnam a Filipíny mezitím čelily roku ve znamení ničivých bouří a povodní, které si vyžádaly stovky životů.
To, co se jeví jako bezprecedentní počasí, je přesně tím, co klimatologové dlouhodobě předpovídali jako novou normu, která bude znamenat ničivé bouře, povodně a devastaci. „Jihovýchodní Asie by se měla připravit na pokračování a možné zhoršení tohoto extrémního počasí v roce 2026 a v letech následujících,“ varovala Džemilah Mahmúdová, šéfka centra pro planetární zdraví při Sunwayské univerzitě v Kuala Lumpuru.
Klimatická situace loni přispěla k vytvoření podmínek pro extrémní počasí v roce letošním. Atmosférické hladiny oxidu uhličitého v roce 2024 narostly nejvíce v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) to výrazně urychlilo klimatické změny, což vedlo právě k extrémnějšímu počasí. Asie nese hlavní nápor těchto změn, protože se otepluje téměř dvakrát rychleji, než je globální průměr. A vědci se shodují, že intenzita a četnost extrémních jevů se v tomto regionu zvyšuje.
Teplejší oceány poskytují bouřím více energie, takže jsou silnější a provázejí je intenzivnější srážky, zatímco stoupající hladina moří zesiluje bouřkový příboj, uvedl přírodovědec hongkongské univerzity Benjamin Horton. Bouře přicházejí později, než je obvyklé, a navazují jedna na druhou, protože klimatické změny ovlivňují vzdušné a oceánské proudy, které udržují mořskou vodu déle teplou a prodlužují tak období tajfunů. S větším množstvím vlhkosti ve vzduchu a změnami v povětrnostních podmínkách se zároveň bouře mohou tvořit rychleji.
„I když celkový počet bouří nemusí dramaticky vzrůst, jejich síla a nepředvídatelnost ano,“ upozornil Horton.
Klimatologové vývoj předpovídali
Loňská studie organizace World Weather Attribution (WWA) popsala, že klimatické změny měly klíčový vliv na nejhorší meteorologické katastrofy posledních let.
„Změna klimatu není nějaká vzdálená hrozba. Zhoršila extrémní povětrnostní jevy, při nichž zahynulo více než 570 tisíc lidí. Tato studie by měla otevřít oči politikům, kteří lpí na fosilních palivech, jež ohřívají planetu a ničí životy,“ sdělila Friederike Ottová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně, která WWA spoluzaložila. „Pokud budeme dál spalovat ropu, plyn a uhlí, utrpení bude pokračovat,“ tvrdí.
Státy umí na katastrofy reagovat, ne jim předcházet
Nepředvídatelnost a intenzita extrémního počasí v posledních týdnech přetěžuje vlády států jihovýchodní Asie, připomněl Aslam Perwaiz z Asijského střediska pro připravenost na pohromy (ADPC). Perwaiz to přisuzuje tendenci kabinetů soustředit se na reakci na katastrofy spíše než na přípravu na ně.
„Na přípravu na budoucí katastrofy budeme mít ještě méně času,“ varoval Perwaiz.
Neregulovaný rozvoj, který poškozuje místní ekosystémy, zhoršil škody způsobené záplavami, domnívá se Sandun Thudugala ze srílanské neziskové organizace LST. Srí Lanka podle něj musí přehodnotit způsob, jakým staví a plánuje, a přijmout budoucnost, ve které bude extrémní počasí normou.
Videa z Indonésie, na nichž jsou vidět kmeny unášené proudem, naznačují, že katastrofální následky záplav mohlo ještě zhoršit odlesňování. Od roku 2000 přišly indonéské provincie Aceh, Severní Sumatra a Západní Sumatra podle organizace Global Forest Watch o 19 600 kilometrů čtverečních lesa. Tyto provincie byly povodněmi zasaženy nejsilněji. Úředníci tvrzení o přehnaném odlesňování odmítli s tím, že dřevo vypadalo na videích staře a pravděpodobně pocházelo od zemědělců.
Bohaté země chtějí pomáhat těm chudším
V reakci na stále zoufalejší volání o pomoc ze strany států postižených dopady změny klimatu se bohaté země na globální klimatické konferenci COP30 minulý měsíc v Brazílii zavázaly ztrojnásobit finanční prostředky, které poskytují rozvojovým státům na přizpůsobení se globálním změnám klimatu. Je to ale stále výrazně méně ve srovnání s tím, co rozvojové státy požadovaly. A není jasné, zda a kdy se tyto prostředky skutečně uvolní.
Jihovýchodní Asie se nachází na klimatické křižovatce, míní Thomas Houlie z německého vědeckého a politického institutu Climate Analytics. Region rozšiřuje využívání obnovitelných zdrojů energie, ale nadále zůstává silně závislý na fosilních palivech. „To, co se odehrává v regionu, je dramatické a bohužel to slouží jako drsná připomínka důsledků klimatické krize,“ řekl Houlie.
Výše zmíněná organizace WWA na základě svých předchozích zpráv, mezi nimiž je také analýza letošních povodní v Česku, připravila sadu doporučení, jak se na meteorologické katastrofy spojené s měnícím se klimatem lépe připravit. Mezi radami je zejména zavedení systémů včasného varování – například právě zářijové povodně ve střední Evropě ukázaly, jak účinné mohou být. Mezi dalšími navrženými opatřeními je zvýšení odolnosti měst a zajištění infrastruktury.
Některé jevy se ale podle této zprávy stávají tak extrémními, že zřejmě nebude možné se jim přizpůsobit. Ničivé události se navíc prý mohou stát tak častými, že na opatření nebude dost zdrojů – a podle modelů jich bude přibývat, dokud budou stoupající emise fosilních paliv klima ohřívat.
„S každým zlomkem stupně oteplení budeme svědky dalších rekordních událostí, které budou tlačit země na hranice jejich možností – bez ohledu na to, jak jsou připraveny,“ sdělila Joyce Kimutaiová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně.
