Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců za zjednodušení složitých molekulárních procesů

Letošními laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal and K. Barry Sharpless. Odborná komise rozhodla, že si ji zaslouží za svůj příspěvek k vývoji procesů, které zjednodušily funkční chemii.

Barry Sharpless a Morten Meldal položili základy funkční formy chemie, které se říká click chemistry, v níž se molekulární stavební bloky rychle a efektivně spojují. Carolyn Bertozziová posunula tento obor do nové dimenze a začala jej využívat i v živých organismech.

Tyto reakce se nyní celosvětově používají k výzkumu buněk a sledování biologických procesů. Vědci díky nim zlepšili cílení léčivých přípravků proti rakovině, které se nyní testují v klinických studiích.

Jako LEGO

Když v 18. století vznikla moderní chemie, řada chemiků se snažila ve své práci napodobovat přírodu. Řídili se tím, že život je dokonalým důkazem schopnosti přírody vytvářet chemické látky s nesmírnou mírou složitosti. A v tomto trendu pokračuje i moderní chemie.

Složité a „krásné“ molekulární struktury, které se nacházejí v rostlinách, mikroorganismech i zvířatech, vedly vědce k tomu, aby se snažili stejné molekuly vytvářet uměle. A napodobování přírodních molekul bylo a stále je také důležitou součástí vývoje nových léků, které se inspirují přírodními látkami.

Vědci tak dnes mohou pomocí sofistikovaných nástrojů ve svých laboratořích vytvářet ty nejúžasnější molekuly. Jedním z největších problémů ale je, že takové složité molekuly se musí vytvářet v mnoha krocích, přičemž během každého vznikají nežádoucí vedlejší produkty. Ty se samozřejmě musí odstranit dříve, než může proces pokračovat dál. To práci nejen zdržuje, ale také prodražuje, protože v případě náročných konstrukcí se takto ztratí většina použitých materiálů.

Nahrávám video

Laureáti Nobelovy ceny za chemii 2022 se pokusili tento problém vyřešit – tím, že dali před složitostí přednost jednoduchosti a funkčnosti.

Autorem tohoto nápadu byl Barry Sharpless, který dostal už svou druhou Nobelovu cenu za chemii. Na přelomu století přišel s pojmem „click chemistry“ (česky klik chemie) pro funkční formu chemie, kde se molekulární stavební bloky rychle a efektivně spojují – a to s minimálním množstvím odpadu.

Jeho myšlenka se začala naplňovat, když on sám a Morten Meldal nezávisle na sobě objevili proces, který přesně této filozofii pomáhal. Jeho jednoduchost vedla k tomu, že se reakce stala nesmírně populární, a to jak ve výzkumných laboratořích, tak i v průmyslovém vývoji. Klik reakce mimo jiné usnadňují výrobu nových materiálů, které jsou vhodné pro specifický účel. Pokud výrobce například přidá klikací reakci do nějaké umělé hmoty, je změna materiálu v pozdější fázi jednoduchá. Je pak možné do ní „naklikat“ vlastnosti, které vedou elektřinu, zachycují sluneční světlo, jsou antibakteriální.

Carolyn Bertozziová pak vyvinula reakce, které lze využít uvnitř živých organismů. Její bioortogonální reakce, které probíhají bez narušení normální chemie buňky, se dnes používají po celém světě k mapování fungování buněk. Někteří vědci navíc zkoušejí zjistit, jak lze tyto reakce využít k diagnostice a léčbě rakoviny.

Podle vyjádření nobelovské komise zatím nevíme, jestli tyto nové terapie budou fungovat – ale jedna věc je jasná: výzkum obrovského potenciálu klik chemie a bioortogonální chemie teprve začal.

Dějiny Nobelovy ceny za chemii

27. listopadu 1895 podepsal Alfred Nobel svou poslední vůli, v níž největší část svého jmění určil pro udílení cen. Jak je v závěti popsáno, část bude věnována „osobě, která učiní nejdůležitější chemický objev nebo zlepšení“. 

Od roku 1901 bylo uděleno 113 Nobelových cen za chemii. Osmkrát laureát vyhlášen nebyl: v letech 1916, 1917, 1919, 1924, 1933, 1940, 1941 a 1942. Ve stanovách Nobelovy nadace se totiž píše: „Není-li žádná z posuzovaných prací shledána významnou, (…) je peněžitá cena vyhrazena do následujícího roku. Pokud ani poté nebude možné cenu udělit, bude částka přidána k vyhrazeným fondům nadace.“ Navíc během první a druhé světové války bylo obecně uděleno méně Nobelových cen.

Celkem 63 cen za chemii bylo uděleno pouze jednomu laureátovi, 25krát si ji rozdělili dva a 25krát tři laureáti. Nobelova cena za chemii tedy byla v letech 1901 až 2021 udělena 188 laureátům. Frederick Sanger byl oceněn dvakrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...