Nová AI pomáhá historikům číst a doplňovat starověké texty

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

Písmo bylo v antickém Římě všudypřítomné – bylo vyryté na všem od císařských památek, až po běžné předměty denní potřeby. Nápisy se také týkaly všech aspektů života obyvatel tohoto impéria – od politických drbů, přes milostné básně a epitafy, až po obchodní transakce, pozvánky na narozeniny a magické formule.

Všechny tyto nápisy nabízejí moderním historikům bohatý vhled do rozmanitosti každodenního života v celém světě starověkého Říma.

Jenže texty jsou v drtivé většině rozbité, zvětralé nebo záměrně poškozené. Jejich restaurování, datování a umístění je téměř nemožné bez kontextuálních informací. Dalším problémem je dlouhodobá podfinancovanost humanitních věd, takže zkrátka není dost lidí na to, aby všechny nově objevené nápisy přečetli a rekonstruovali.

Náročná výzva

Studium starověkých nápisů je zvláštní obor historické práce a patří mezi ty nejnáročnější. Zlomky starověkých textů jsou jen málokdy úplné, je těžké určit, z jaké doby pocházejí, ale hlavně jim porozumět.

Historici analyzují texty tak, že je porovnávají s jinými nápisy obsahujícími podobná slova nebo fráze. Hledání těchto jiných nápisů je ale časově nesmírně náročné, vysvětluje spoluautorka nové studie v časopise Nature Thea Sommerschieldová z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii. V této studii vědci představili nástroj založený na principu umělé inteligence, který dokáže všechnu tuto práci zvládnout.

Model nazvaný Aeneas by neměl historiky nahradit, ale výrazně jim zjednodušit a urychlit práci.

Obrovská databáze

Nový nástroj vznikl ve spolupráci britských a řeckých vědců a je založený na technologii DeepMind společnosti Google, která s historiky na projektu úzce spolupracovala. Experti vycvičili AI model na nápisech ze tří největších světových databází latinské epigrafiky. Kombinovaný soubor dat obsahoval přepsané texty celkem 176 861 nápisů a také jejich fotografie.

Model se skládá ze tří neuronových sítí, z nichž každá je určena pro jiné úkoly: obnovení chybějícího textu, předpověď místa, odkud text pochází, a odhad stáří textu. Spolu s výsledky poskytuje Aeneas také seznam podobných nápisů, seřazených podle toho, jak jsou relevantní pro původní text.

„Aeneas dokáže okamžitě vyhledat relevantní paralely z celého našeho souboru dat, protože každý text má v databázi jedinečný identifikátor,“ komentoval nástroj Yannis Assael ze společnosti Google DeepMind.

Test spolehlivosti

Tým testoval přesnost a užitečnost modelu tím, že požádal 23 expertů, aby obnovili text, který byl z nápisů předtím úmyslně odstraněn. Odborníci dostali současně úkol, aby nápisy datovali a určili jejich původ.

Pokud pracovali sami, bez pomoci AI modelu, dokázali se trefit s přesností na 31 let. Pokud se mohli opřít o rady Aeneasu, zlepšili svou přesnost na odchylku třinácti let.

Pokud jde o určení zeměpisného původu a obnovu částí textu, byli odborníci, kteří měli přístup k seznamu podobných nápisů v modelu a k jeho předpovědím, také výrazně přesnější než odborníci pracující samostatně, případně než samotný model bez lidské pomoci.

Aeneas umí zatím pracovat jen s latinou, ale podle autorů není těžké ho adaptovat i na jiné jazyky a písma. Aby z něj mělo prospěch celé lidstvo, uvolnili ho autoři pro všechny vědce zdarma. Na stejném místě dali přístup ke staršímu, méně pokročilému modelu Ithaca, který rekonstruuje starořecké texty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...