Nová vakcína proti covidu v testech selhala. Měla se podávat formou spreje

Vědci z Oxfordské univerzity oznámili, že výsledky klinické studie, která testovala novou vakcínu proti covidu-19 podávanou formou spreje, jsou zklamáním. Studie vznikla ve spolupráci s firmou AstraZeneca a byla v ní použita stejná vakcína, která se běžně používá ve formě injekcí.

Studie ukázala, že se na sliznici objevila protilátková odpověď jen u menšiny účastníků. A také systémová imunitní reakce na tuto nosem podávanou vakcínu byla výrazně slabší než u stejné očkovací látky podávané tradičně, tedy injekcí. Jediný pozitivní výsledek byl, že vakcína dobrovolníkům nezpůsobovala žádné zdravotní problémy ani komplikace, uvedli výzkumníci v odborném žurnálu eBioMedicine.

Nová oxfordská studie je první, která se věnovala adenovirové vakcíně aplikovatelné pomocí nosního spreje. Její autoři věří, že by takový postup mohl pomoci při očkování, kdy je zapotřebí co nejrychleji vakcinovat velké množství lidí – tedy například kdyby se objevila nějaká nová, více smrtící varianta covidu nebo jiná pandemie. Současně si vědci od očkování přímo do nosu slibují lepší ochranu.

Zastavit virus při vstupu do těla

Cílem tedy bylo vyvolat silnou slizniční imunitu, která zastaví virus už v okamžiku, kdy se pokusí dýchacími cestami vstoupit do těla. „Podávání vakcín do nosu a dýchacích cest je jedním z nejslibnějších způsobů, jak dosáhnout imunity v dýchacích cestách. To by mohlo zastavit mírné infekce covidem a zabránit tak přenosu viru účinněji než injekčními vakcínami,“ uvedl hlavní manažer tohoto vakcinačního programu Adam Ritchie.

„Výhodou je také to, že se tak můžeme vyhnout použití jehly. Spousta rodičů ví, že nosní spreje se už v některých zemích nabízejí školákům pro očkování proti chřipce,“ dodává Ritchie.

Vakcína funguje podobně jako mRNA vakcíny – také ona se snaží dopravit do buněk informace o tom, před čím se má tělo chránit. Tuto informaci v podobě spike proteinu do buněk přenáší  oslabená verze viru běžného nachlazení (adenoviru), který byl geneticky upraven tak, aby se nemohl v člověku množit.

Do studie bylo zařazeno třicet zatím neočkovaných lidí. Kromě toho vědci zkoumali možnost využití této nosem podávané vakcíny jako posilovací dávky – to vyzkoušeli u dalších 12 lidí, kteří už dříve dostali standardní dvoudávkové schéma vakcíny injekčně.

Zbývá zodpovědět mnoho otázek

„Nosní sprej se v této studii neosvědčil tak dobře, jak jsme doufali,“ popsali své zklamání autoři.  Překvapilo je, jak moc se jejich výsledky lišily od jiných testů podobných očkování v Číně a Indii. „Věříme, že podávání vakcín do nosu a plic zůstává i nadále slibným přístupem, ale tato studie naznačuje, že je pravděpodobné, že se vyskytnou problémy.“

Vědci předpokládají, že hlavní příčinou neúspěchu je fakt, že většinu vakcíny v nosním spreji lidé polknou a ta tak skončí v žaludku. Věří, že by se tomu dalo předejít podáním do plic – právě tuto cestu testovali v Číně.

Další problém spočívá v tom, že věda zatím úplně nerozumí tomu, jak fungují nesmírně složité vztahy mezi různými typy imunitních reakcí v dýchacích cestách a ochranou proti infekci. „Nutně potřebujeme další výzkum, abychom vyvinuli vakcíny, které mohou zablokovat přenos pandemických respiračních virů pomocí bezpečných a praktických způsobů – a to ve velkém měřítku,“ dodal Ritchie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...