Nové léky zacílí na stabilnější část koronaviru, říká evoluční virolog Černý

Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale zůstávají. K zásadním úkolům patří třeba vývoj léčiv, která cílí na méně proměnlivé části viru, úpravu vakcín i lepší monitoring potenciálně rizikových virů v přírodě. Základní výzkum ale už přinesl řadu důležitých poznatků, uvedl evoluční virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Černý uvedl, že zatímco loni v únoru vědci znali prvních pár sekvencí viru SARS-CoV-2, v následujících měsících už zjistili třeba to, jakým způsobem infikuje buňky: „Byl velmi rychle popsán receptor toho viru na povrchu buněk – v tomto případě je to tedy angiotensin-converting enzyme 2 - ACE2. Bylo dlouhou dobu studováno, jaké buňky ho exprimují a jak moc je důležitý pro vniknutí viru do buněk. A jak je míra exprese důležitá pro patogenezi a podobně.“

Další výzkumy podle Černého ukázaly třeba hostitelské spektrum viru – tedy zda je schopen infikovat jen člověka, nebo i zvířata, která by mohla být potenciálními rezervoáry v případě, že by nový typ koronaviru z lidské populace vymizel. Vědec poukázal i na studium šíření koronaviru v organismu, jeho reakcí na hostitelské protilátky či vazebná místa protilátek, což bylo přínosné pro vývoj vakcín.

„Po světě bylo už sekvenováno také obrovské množství celogenomových sekvencí toho viru. Troufnu si tvrdit, že teď jich bude daleko více než 300 tisíc,“ řekl Černý. „Sledování evoluce viru je pro nás důležité proto, že když známe sekvenci viru, tak víme, jestli na něj v této sekvenci správně zafungují naše diagnostické metody – PCR i antigenní testy. A jestli proti němu mohou působit vakcíny,“ doplnil.

Černý také připomněl, že virus SARS-CoV-2 je sice třeba oproti chřipce či viru HIV poměrně stabilní, kvůli infikování ohromného množství lidí však v poslední době dochází k „zajímavé evoluci“, kdy se objevuje dost nových mutací. Například nyní sledované britská, jihoafrická a brazilská varianta viru jsou nakažlivější než dříve rozšířené kmeny.

Problémem jihoafrické a brazilské varianty je pak větší odolnost vůči již vytvořeným protilátkám a vakcínám. Černý poznamenal, že tyto varianty mají část mutací v takzvaném S-proteinu, který hraje důležitou roli při vstupu infekce do těla. Podle vědce je tak jedním z nejzásadnějších úkolů vývoj antivirotik, která by cílila na širší spektrum koronavirů a potírala evolučně konzervovanou část viru – tu, jež se častěji nemění.

Vakcíny se budou měnit

Černý také doplnil, že bude třeba modifikovat vakcíny tak, aby v budoucnu fungovaly i proti částečně rezistentním kmenům SARS-CoV-2. „Tady je třeba zamyslet se nad tím, který přístup z těch, které dnes používáme, je nejvhodnější. A my využíváme víceméně kompletní paletu, která je teoreticky možná,“ podotkl vědec.

Jako další důležitý cíl zmínil třeba nutnost pokračujícího výzkumu chování viru v hostitelské buňce, hostitelských proteinů i jejich interakce s proteiny koronaviru a také studium reakcí imunitního systému.

„Do budoucna je třeba zlepšit i dohled nad potenciálně patogenními viry pro člověka, které cirkulují ve volné přírodě a které se mohou do lidské populace dostat a mají pandemický potenciál,“ zdůraznil Černý. Poznamenal, že nejméně od roku 2005, díky studiím v důsledku pandemie SARS, se vědělo, že koronaviry cirkulující ve východní a jihovýchodní Asii jsou „poměrně geneticky rozmanité“. Podle Černého však chyběl dostatečný monitoring skutečné variability virů i zjišťování přítomnosti mutací, které mají nejblíže možnosti „přeskočit“ na člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...