Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
Horské gorily byly ještě nedávno na hraně vymření. Na začátku devadesátých let dvacátého století zbývalo necelých sedm stovek těchto inteligentních zvířat, takže byla označena za kriticky ohrožená. Pak se ale díky mezinárodní snaze podařilo velké primáty účinně chránit a dnes jich žije víc než tisíc. Jenže jejich počet se nezvyšuje – a dokonce jim hrozí nová rizika.
Vědci analyzovali parazity u dvou třetin populace horských goril, které v roce 2018 žily v pohoří Virunga na pomezí Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo. Nové parazity výzkumníci neobjevili, zjistili ale změny ve složení a početnosti společenství parazitů, které se u goril běžně vyskytují.
Vliv člověka je patrný
Ukázalo se, že některé druhy parazitů se stávají početnějšími, důvodem je proměna životního prostředí goril. „Historicky byly virunžské gorily, zejména na rwandské straně pohoří, v důsledku úbytku přirozeného prostředí spojeného s rozšiřováním zemědělství vytlačeny z nižších poloh do vyšších nadmořských výšek, kde panují chladnější a vlhčí podmínky. Právě teplota a množství srážek podle výzkumu zásadně ovlivňují složení parazitárních společenstev,“ vysvětluje Barbora Pafčo z ÚBO.
Podle výzkumu není výskyt zánětů žaludků u goril rovnoměrný. „Nejvíce případů závažných gastritid se objevuje ve vysokohorských oblastech mezi sopkami Karisimbi a Bisoke, kde se problematická hlístice rodu Hyostrongylus vyskytuje v nejvyšších intenzitách infekcí,“ doplnila Klára Petrželková z ÚBO.
Hlístice rodu Hyostrongylus jsou typickým parazitem prasat. V okolí národních parků se dobytek a prasata běžně vyskytují, pole v okolí parku jsou hnojena organickými hnojivy živočišného původu, což může být zdrojem infekce. „Naše výsledky upozorňují, že paraziti běžní u hospodářských zvířat mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící populace, zejména v oblastech silně ovlivněných lidskou činností. Podobné mechanismy se proto netýkají jen goril, ale mohou ohrožovat i další malé a izolované populace chráněných druhů,“ zakončuje Pafčo.
