Obří vesmírná „kost“ má zlomeninu. Astronomové popsali, co ji způsobilo

Astronomové popsali pomocí rentgenové observatoře Chandra a radioteleskopů pravděpodobné vysvětlení zlomu v obrovské kosmické „kosti“ v galaxii Mléčná dráha.

Poblíž centra galaxie Mléčná dráha, do níž patří i Sluneční soustava a Země, leží „kosti“. Právě tak vypadají obrovské struktury viditelné v rádiovém spektru. Jednou z největších těchto kostí je útvar s nepříliš dobře zapamatovatelným názvem G359.13, vědci mu proto přezdívají Had.

Jde o typ takzvaného galaktického filamentu – tedy vláknité struktury tvořené magnetickými poli a nabitými částicemi, které se pohybují po spirálách podél těchto magnetických polí.

Částice při svém pohybu vyzařují rádiové vlny, díky nimž je Had detekovatelný pomocí rádiových teleskopů, jako je MeerKAT v Jižní Africe, ale také je může odhalit právě Chandra díky rentgenovým emisím.

Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93.

Zdroj: NASA

Kosmický Had

Tento Had měří na délku 230 světelných let, je tedy dlouhý jako 207 biliard pozemských anakond za sebou. Nový snímek z rentgenového teleskopu Chandra ukazuje, že je „zlomený“. Co mohlo frakturu něčeho tak nepředstavitelně obrovského způsobit?

Zdá se, že „kost“ byla zasažena rychle se pohybující, rychle rotující neutronovou hvězdou neboli pulsarem. Neutronové hvězdy jsou nejhustší známé hvězdy, vznikají při kolapsu a explozi masivních hvězd. Při těchto explozích často vyšlou extrémně silný impuls, který vystřelí vysokou rychlostí do kosmu. Takový impuls může mít délku celých světelných let a obrovskou sílu: v tomto případě dokázal rozbít i výše popsanou „kost“ Mléčné dráhy.

A astronomové teď opravdu objevili rentgenový a rádiový zdroj v místě zlomu, jímž je zřejmě právě pulsar. Kromě něj snímek v oblasti odhalil ještě další zdroj rentgenového záření: může pocházet z elektronů a pozitronů, jež byly urychleny na vysoké energie.

Pulsar podle NASA pravděpodobně narušil „kost“ tím, že částice z něj do ní narazily vysokou rychlostí, což narušilo magnetická pole a pokřivilo to i rádiový signál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.