Očkování na koronavirus se testuje na modré krvi pravěkých ostrorepů

Žádná americká vakcína v současnosti nemůže vzniknout, aniž by na její testování nebyla využitá krev z ostrorepa. To je bizarně vypadající bezobratlý tvor, který je nejbližším příbuzným vyhynulých trilobitů.

Právě on je totiž jediným známým zdrojem látky známé jako LAL (Limulus Amebocyte Lysate, neboli amébocytový lyzát z ostrorepa) – která nejlépe umí odhalit přítomnost endotoxinů.

Tyto bakteriální jedy se snadno dostávají do očkovacích látek, ale také do dalších injekčně podávaných léčiv nebo do orgánů pro transplantace. A když tam proniknou, lék zničí a dokonce mohou způsobit velmi závažné komplikace způsobené septickým šokem. Na ostrorepech a jejich pravěké krvi je v současné době závislý celý farmaceutický průmysl – bez nich by nebylo dobře možné ověřit nezávadnost léčivých nebo očkovacích látek.

Pouštění ostrorepí žilou

Každoročně je v přírodě odchyceno asi půl milionu těchto tvorů. Farmaceutické společnosti jim odeberou z těla asi 30 procent kreve – a potom je vrátí do oceánů. Tento proces je samozřejmě náročný, stresující a bolestivý, takže ho řada ostrorepů buď nepřežije, nebo zemře vyčerpáním po návratu do svého rodného živlu. Ztráty se odhadují přibližně na 20 procent odchycených zvířat.

Populace ostrorepů kvůli tomu trpí a v minulých letech se začaly ve volné přírodě rychle snižovat. A to může velmi zkomplikovat další pokrok celé lékařské a farmaceutické vědy.
Typickým místem spojeným s ostrorepy je Delawarská zátoka ve Spojených státech. Na tomto místě se ještě v devadesátých letech dvacátého století líhlo asi 1,24 milionu těchto tvorů ročně – roku 2002 jich bylo už jen 333 500. Poslední údaje z loňského roku ukazují podobná čísla – 335 211 ostrorepů; letos se kvůli pandemii koronaviru nesčítali.

Kvůli tomu a také pro náročnost spojenou s odběrem modré krve ostrorepů, je tato látka vyvažována zlatem: jeden litr stojí asi 17 000 dolarů. Vědci proto usilovně hledali náhradu; částečně se to podařilo roku 2016, kdy se v Evropě začala používat syntetická náhrada – k jejímu používání se ale připojila jen hrstka amerických firem. Americké úřady zodpovědné za testování léčiv ale na začátku června letošního roku umělou náhražku zamítly, není podle nich dostatečně ověřená.

A to znamená, že léčiva i vakcíny, které jsou a budou určené pro americký trh, budou muset využívat opravdovou krev ostrorepů. Týká se to i potenciálních očkování proti nemoci covid-19, která v současné době vznikají – například látky švýcarské společnosti Lonza, která v červenci začíná s výrobou vakcíny proti covidu pro pokusy na lidských dobrovolnících.

Podle webu National Geographic by neměla mít zvýšená poptávka po očkování na covid, která se zřejmě objeví, negativní dopad na ostrorepy. Na výrobu pěti miliard dávek této vakcíny by bylo potřeba asi 600 tisíc testů – na ty by se spotřebovalo jen množství LAL získané během jediného dne. Experti oslovení časopisem tvrdí, že by výroba ani vývoj vakcíny neměly mít na populaci ostrorepů ani poptávku po LAL negativní dopad.

Vzpomínky na pravěk

Ostrorepi se řadí mezi klepítkatce – tedy jedny z nejstarších tvorů, kteří se po naší planetě pohybovali. První doklady jejich existence máme už z dob siluru, tedy prvohor – před více než 450 miliony lety. Žili tehdy na Zemi vedle trilobitů a dalších dávno vyhynulých zvířat. Dnešní ostrorepi se v současné prakticky nezměněné podobě vyskytují na Zemi už 200 milionů let.

V prvohorách se ještě jednalo o drobné, asi centimetrové tvory, zatímco nyní mají ti největší přes půl metru. Stále si však zachovávají celou řadu „pravěkých“ znaků. Mají například modrou krev: neobsahuje totiž železo, ale měď. Jejich tělo je chráněné kutikulou, podobně jako je tomu u hmyzu.

Na americké pláže se ostrorepi dostávají na jaře, kdy se tam přemísťují celé populace. Tam se páří a samičky poté kladou vajíčka do jamek, které vrtají do písku pomocí silného krunýře. Larvy, značně podobné trilobitům, se z nich klubou asi po měsíci a půl, do dospělce dorůstají do tří let. 

Nejdřív hnojivo, potom léčivo

Ostrerepi se dříve vyskytovali po celé planetě, velmi hojní bývali kolem amerických břehů. Bylo jich tam tolik, že na konci 19. století se v USA začali používat jako hnojivo, přičemž tímto způsobem jich zemřely desítky milionů. Tuto praktiku zrušilo až používání umělých hnojiv v 70. letech 20. století. Pak se však stali oblíbenou návnadou ve stále mohutnějším rybářském průmyslu v zemi.

Roku 1977 se ale přišlo na to, jak využívat jejich krev pro testování léků a vakcín a ostrorepi se stali nepostradatelnými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...