Osmiletá školačka našla vzácný archeologický artefakt

Významné archeologické objevy bývají nejčastěji výsledkem mnohaletého pečlivého výzkumu s využitím špičkovým vědeckých metod. Anebo k nim dojde naprostou náhodou, jako nyní v Norsku.

Osmiletá Elise z norského Vestlandu si hrála s kamarády na hřišti a hrabala se v písku, když narazila na něco, co v něm nečekala. Vypadalo to jako kámen, ale bylo to velmi ostré. Její učitelku předmět zaujal. Podobný totiž kdysi viděla v muzeu.

Elise
Zdroj: Vestland County Municipality

Archeologové, které zavolala, byli z nálezu nadšení. Artefakt je totiž podle analýzy neolitická dýka stará asi 3700 let. Experti uvedli, že tento konkrétní druh čepelí se často nachází u obětin, je tedy možné, že i v tomto případě se jedná o něco podobného.

Ostrá jako břitva

Patnáct centimetrů dlouhá čepel je vyrobená z pazourku, který se v Norsku přirozeně nevyskytuje. Archeologové předpokládají, že se jednalo o export z Dánska. Prozkoumali pak zbytek hřiště, nic dalšího tam už ale nenašli. Jak se tam artefakt ocitl, zůstává záhadou. 

V Norsku objevená dýka
Zdroj: Vestland County Municipality

Dýka je stále stejně ostrá jako v době, kdy vznikla, kamenné nástroje se totiž neotupí tak snadno jako ty ze železa nebo z bronzu. Čepel teď zkoumají archeologové z univerzitního muzea v Bergenu. Chtějí se podívat na to, jaké materiály mohla zpracovávat a jak a kde byla vyrobena.

Pro vědce je nález velmi důležitý, protože právě kolem roku 2400 před naším letopočtem se v Norsku začala „vytvářet civilizace“. Významnějí část obyvatelstva se začala usazovat a přecházet od lovu a sběru k zemědělství. Současně lidé začali vytvářet trvalejší sídla, pravděpodobně proto, že se sem dostaly nové skupiny obyvatel, zřejmě z jihu. Lovci a sběrači žili vedle sebe a využívali různé části země a zdroje. Nástroje a zbraně z této doby byly vyrobeny z kamene, dřeva nebo zvířecích kostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...