Ostrava dostane evropský superpočítač. Bude hledat nové léky i zbraně proti klimatické změně

Osm evropských měst získá prvních osm evropských vysoce výkonných počítačů. Tato superpočítačová střediska budou podporovat evropské výzkumné pracovníky, podniky i průmysl ve vývoji nových aplikací v celé řadě oblastí, jako jsou například léčiva či nové materiály, které lze použít při omezování dopadu klimatických změn. Jedním z těchto měst se stane Ostrava.

Evropská unie se snaží vytvořit z Evropy celosvětově významný region se superpočítačovou kapacitou. V rámci tohoto úsilí oznámil Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku rozhodnutí o výběru osmi středisek v osmi členských zemích EU, kde budou nové, vysoce výkonné počítače umístěny. Jedná se o Barcelonu (Španělsko), Bissen (Lucembursko), Bolognu (Itálie), Kajaani (Finsko), Maribor (Slovinsko), Minho (Portugalsko), Ostravu (Česko) a Sofii (Bulharsko).

Tato střediska se teď pomocí superpočítačů zaměří na podporu vývoje hlavních aplikací v oblastech, jako je personalizovaná medicína, nová léčiva a materiály, bioinženýrství, předpovědi počasí i změna klimatu. Do společného projektu je zapojeno 28 členských zemí, přičemž devatenáct z nich bude součástí konsorcií provozujících superpočítačová střediska. Celkový rozpočet pro střediska, který obsahuje i prostředky EU, se pohybuje kolem 840 milionů eur. 

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Tato střediska nabídnou našim výzkumným pracovníkům přístup ke špičkovým superpočítačům světové úrovně, jež představují strategický zdroj pro budoucnost evropského průmyslu. Díky nim bude možné zpracovávat údaje v rámci EU, nikoli v superpočítačových střediscích mimo její území.“

V projektu spatřuje i šanci, jak společenství udrží krok s nejmodernějšími trendy. „Pomůže nám to výrazněji pokročit v rozvoji technologií zaměřených na budoucnost, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a analýza dat,“ říká Ansip. 

K čemu potřebuje Česko superpočítače?

Využití superpočítačů je velmi široké. Mohou například vytvářet prognózy vývoje místních nebo regionálních meteorologických vzorců a předpovídat rozsah a směr bouří či povodní. Díky tomu je možné aktivovat systémy včasného varování, a na případné extrémní povětrnostní podmínky tak zavčas upozornit.

Superpočítače je také možné využít při vývoji nových léčiv, tedy při výpočtu komplikovaných fyzikálních rovnic, které modelují molekulární procesy a interakce nového léku s lidskou tkání.

Výhod superpočítačů využívá i automobilový a letecký průmysl. Provádí s jejich pomocí složité simulace a testy letadel a aut i jejich jednotlivých komponentů. Bez superpočítačů se neobejdou ani rozsáhlé simulace a analýzy dat, které jsou naprosto nezbytné pro vývoj umělé inteligence a posílení kapacit Evropy v kyberbezpečnosti a technologii blockchain.

Co bude dál?

Společný podnik plánuje spolu s vybranými centry získat osm superpočítačů. Zásadní budou tři takzvané prekurzory systémů s exa-kapacitou. To znamená, že budou schopné provádět více než 150 biliard výpočetních operací za vteřinu. Tyto počítače budou patřit k pěti světově nejlepším zařízením. Kromě těchto tří strojů se bude jednat o dalších pět superpočítačů s peta-kapacitou, tedy schopných výpočtu minimálně čtyř biliard operací za vteřinu.

Prekurzory systémů s exa-kapacitou by měly poskytnout čtyři- až pětkrát více výpočetní kapacity než stávající superpočítačové systémy. Spolu se systémy s peta-kapacitou tak zdvojnásobí superpočítačové zdroje pro použití na evropské úrovni, což znamená, že k nim bude mít přístup mnohem více uživatelů.

Dohody s vybranými středisky a jejich konsorcii podepíše společný podnik v příštích několika měsících. Budou obsahovat způsob, jakým bude fungovat postup zadávání veřejných zakázek k získání superpočítačů, jakož i příslušné rozpočtové závazky Komise a členských zemí. Superpočítače by tak mohly začít fungovat během druhé poloviny roku 2020, kdy budou k dispozici evropským uživatelům z akademické obce, průmyslu i veřejného sektoru.  

„Tato iniciativa jasně ukazuje, jak lze společnou investicí EU a členských zemí v zájmu společného cíle přispět k tomu, aby Evropa stanula na špici sektoru pokročilých technologií,“ dodává komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...