Ozbrojený až po zuby. U Prahy se našel hrob významného pradávného bojovníka

Pražští archeologové objevili rozsáhlé pohřebiště z doby stěhování národů. Obsahovalo celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm navíc bohatá výbava. Objev odkryli na zkoumaném úseku plánovaného okruhu v městské části Praha-Dubeč.

Hrob bojovníka byl skoro tři metry hluboký a s rozměry více než tři krát dva metry se výrazně odlišoval od ostatních. Navíc se nacházel mimo hlavní část pohřebiště, což jen zdůrazňuje, že jeho majitel musel být mimořádně důležitý.

„Zajímavá byla úprava hrobu, který byl na povrchu velmi pravděpodobně označen malou mohylou a mělkým žlábkem, i úprava samotné pohřební jámy, ve které jsme identifikovali obvodovou římsu či lavici podél delší stěny a pozůstatky dřevěné rakve,“ popisuje Petra Maříková Vlčková z Archeologického ústavu AV ČR Praha, která vedla výzkum tohoto úseku.

„Na lavici bylo při ukládání těla položeno kopí, pravděpodobně s ratištěm, protože jeho hrot jsme nalezli zaražený do stěny pohřební jámy. V tulejce (část kopí na nasazení ostří, pozn. red.) se dokonce ještě dochovaly nepatrné stopy po ratišti,“ doplňuje. V tomto jediném nevykradeném hrobě se dochovala bohatá pohřební výbava. „Můžeme zmínit například železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek, minimálně dvě velké keramické nádoby, součásti opasku či spony,“ říká vedoucí výzkumu.

Tradičně se termínem „doba stěhování národů“ označuje období od konce 4. až do poloviny 6. století našeho letopočtu. Za mezník se považuje rok 375, kdy hunští kočovníci na dolní Volze porazili ostrogótský svaz vedený králem Ermanarichem. Následující desetiletí jsou pak ve znamení zápasů mezi Římskou říší, jejíž západní část roku 476 zaniká, a barbary, kteří si na jejím území ještě v průběhu její existence postupně budují svá království.

V první polovině 5. století je mezi nimi dominantní hunský svaz, po jeho porážce v roce 455 nabývají na významu v jižní a západní Evropě postupně Ostrogótská a vzápětí Franská říše. Ve střední Evropě v druhé polovině 5. až první polovině 6. století hrály důležitou roli říše Burgundů, Alamanů a Durynků, v Podunají pak říše Gepidů a Langobardů.

Hroby s lavicemi

Na pohřebišti archeologové objevili i několik dalších větších hrobů, u kterých se na povrchu podařilo také identifikovat mělké žlábky jako jediné stopy po nadzemní konstrukci. Uvnitř se nacházely lavice po obou delších stěnách a původně i mohutné dřevěné rakve. Z výbavy se dochovaly keramické nádoby, železné zbraně, jako jsou meče, kopí nebo sekerka, ale také ozdoby a korálky. Ty byly vyrobené ze nejrůznějších materiálů, od keramiky, bronzu, jantaru a skla až po takzvané millefiori, tedy tisíc květů, jež se vyráběly z různobarevných skleněných tyčinek spájených dohromady.

Ostatní hroby, které tvořily řady či malé skupiny, se odlišovaly tím, že chyběla vnitřní úprava hrobové jámy; i ony byly pravděpodobně překryty malou mohylou. „Nejednalo se ale o chudě vybavené hroby, i tyto obsahovaly keramické nádoby, korálky ze skla nebo jantaru, spony či náramky a železná kování z nedochovaných nádob,“ upřesňuje Maříková Vlčková.

Archeologům se podařilo v blízkosti pohřebiště identifikovat také stopy po sídlišti pravděpodobně ze stejného období v podobě jam a několika polozemnic datovaných pomocí keramických nálezů.

Rekonstrukce polozemnice ve Středočeském kraji
Zdroj: Tomáš Karlík

Největší pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů

V současnosti vědci na tomto místě prozkoumávají také mnohem starší pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů; to znamená z doby takzvaného eneolitu, 2500 až 2200 před naším letopočtem. Zatím se povedlo na dvou lokalitách zdokumentovat téměř osmdesát hrobů, což je zatím největší známé pohřebiště této kultury v Čechách.

Hroby z této doby se dají podle archeologů velmi snadno rozpoznat: muže ukládali na levý bok, hlavou k severu a obličejem k východu, zatímco ženy spočívaly na pravém boku a s hlavou k jihu. Kolem těl byla rozložená pohřební výbava, především keramické nádoby, kamenné nástroje a drobné kostěné šperky. „V těsném sousedství jednoho z pohřebišť byla odkryta skupina 45 zásobních jam, pravděpodobně pocházejících ze stejného období. Jámy byly nahloučené tak blízko u sebe, že plocha výzkumu trochu připomínala ementál,“ popisuje Maříková Vlčková.

Záchranný archeologický průzkum pokračuje

Archeologové v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) pokračují se záchranným archeologickým výzkumem v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku D1–Běchovice. Od letošního května, kdy na chybějící úsek Pražského okruhu zamířila těžká technika, už zdokumentovali více než deset tisíc archeologických objektů. Slavnostní předání již prozkoumané plochy a oficiální zahájení stavby se uskutečnilo 16. prosince.

Připravovaná trasa D1–Běchovice vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku, a tak ji nejdříve musejí prozkoumat archeologové na základě předem daného harmonogramu prací podle smlouvy s ŘSD. Záchranný archeologický výzkum samotnou stavbu nijak nezdržuje.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...