Paleontologové našli Gargantuu mezi tučňáky. Pravěký druh vážil přes 150 kilogramů

Na Novém Zélandu našli paleontologové fosilie dvou nově popsaných druhů tučňáků. Jeden z nich je zřejmě tím vůbec největším, který kdy existoval. Vážil přes 150 kilogramů, což je více než trojnásobek velikosti nejmohutnějších současných tučňáků.

O objevu informoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i vědci z univerzity v Cambridge, v časopise Journal of Paleontology. Hlavní autor článku Alan Tennyson z novozélandského muzea Te Papa Tongarewa objevil zkameněliny v 57 milionů let starých balvanech na pláži v Severním Otagu na Jižním ostrově Nového Zélandu v letech 2016 až 2017. 

Jejich stáří vědci určili na 59,5 až 55,5 milionu let, což naznačuje, že tito ptáci žili zhruba pět až deset milionů let po masovém vymírání na konci křídy, při němž zanikli i dinosauři.

Tým použil laserové skenery k vytvoření digitálních modelů kostí a jejich porovnání s jinými fosilními druhy, létajícími potápivými ptáky, jako jsou alky, a moderními tučňáky. Kosti moderních tučňáků pak také vědci využili pro odhad velikosti nově objevených druhů.

Obr mezi tučňáky

Došli k závěru, že největší kosti ploutví patří tučňákovi, který vážil neuvěřitelných 154 kilogramů. Pro srovnání – tučňáci císařští, nejvyšší a nejtěžší ze všech žijících tučňáků, obvykle váží mezi dvaadvaceti a pětačtyřiceti kilogramy.

„Fosilie nám poskytují důkazy o historii života a někdy jsou tyto důkazy opravdu překvapivé,“ řekl spoluautor výzkumu Daniel Field z Cambridge. „Mnoho raných fosilních tučňáků dosahovalo obrovských rozměrů a snadno překonávalo největší dnes žijící tučňáky. Náš nový druh, Kumimanu fordycei, je ale tím úplně největším fosilním tučňákem, jaký byl kdy objeven.“

Tým pojmenoval nový druh Kumimanu fordycei na počest R. Ewana Fordyce, emeritního profesora Otagské univerzity. „Ewan Fordyce je legendou našeho oboru, ale také jedním z nejvelkorysejších mentorů, jaké jsem kdy poznal,“ řekl první autor Daniel Ksepka z Bruceova muzea v Greenwichi ve státě Connecticut. „Bez Ewanovy práce v terénu bychom ani nevěděli, že mnoho ikonických fosilních druhů existuje, takže je jen dobře, že má teď svého tučňáčího jmenovce.“

Našlo se také několik exemplářů dalšího druhu tučňáka. Petradyptes stonehousei vážil padesát kilogramů, což je sice méně než Kumimanu fordycei, ale stále je to více než váha tučňáka císařského.

Název je kombinací řeckého „petra“ pro skálu a „dyptes“ pro potápku – jmenuje se tedy „potápivý pták nalezený ve skále“. „Stonehousei“ je zase poctou zesnulému Bernardu Stonehouseovi, prvnímu člověku, který pozoroval celý rozmnožovací cyklus tučňáka císařského, což byl významný milník v biologii tučňáků.

Dva nově popsané druhy ukazují, že tučňáci se extrémně zvětšili už na počátku své evoluční historie, tedy již miliony let předtím, než si vyladili ploutvový aparát. Tým pozoroval, že oba druhy si zachovaly primitivní rysy, jako jsou štíhlejší kosti ploutví a místa pro uchycení svalů, která se podobají svalstvu létajících ptáků.

Do hlubin

Na otázku, proč raní tučňáci vyrostli do titánských rozměrů, odpovídá Ksepka, že díky tomu byli ve vodě efektivnější. „Velikost přináší mnoho výhod,“ řekl. „Větší tučňák mohl ulovit větší kořist, a co je důležitější, mohl si lépe uchovat tělesnou teplotu v chladných vodách. Je možné, že překonání bariéry velikosti padesáti kilogramů umožnilo pravěkým tučňákům rozšířit se z Nového Zélandu do dalších částí světa.“

„Když o těchto nálezech začneme uvažovat ne jako o izolovaných kostech, ale jako o částech celého živého zvířete, pak se nám začne skládat obraz,“ dodal spoluautor Daniel Thomas z Massey University v Aucklandu. „Velcí teplokrevní mořští živočichové žijící v současnosti se mohou potápět do velkých hloubek. Což ve mně vyvolává otázku, jestli se Kumimanu fordycei nechoval jinak než dnešní tučňáci. Tedy, že se dokázal dostat do větších hloubek a najít tam potravu, která není pro žijící tučňáky dostupná.“

„Kumimanu fordycei by byl na plážích Nového Zélandu před 57 miliony let naprosto ohromujícím zjevem a kombinace jeho obrovské velikosti a neúplnosti fosilních pozůstatků z něj dělá jednoho z nejzajímavějších fosilních ptáků, kteří kdy byli nalezeni,“ je přesvědčen Field, který je zároveň kurátorem ornitologie v Cambridgeském zoologickém muzeu. „Doufejme, že budoucí fosilní objevy vnesou více světla do biologie tohoto úžasného tvora.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...