Pandemie překvapila experty, počty sebevražd nerostou. Útlum mohl pomoct

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.

Údaje zveřejněné americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí naznačují, že za celý rok 2020, kdy v zemi platila většina lockdownových opatření, umíraly statisíce lidí a extrémním způsobem propadla ekonomika, klesl počet sebevražd o tři procenta.

Také v České republice v loňském roce meziročně sebevražd výrazně nepřibylo. Podle údajů Českého statistického úřadu byla vloni sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů smrti, což je o 33 případů více než v roce 2019. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nicméně poznamenávají, že se dopady pandemie mohou projevit později.

Analýza zaměřená na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie ve 21 zemích publikovaná v časopise Lancet Psychiatry sice v porovnání s dlouhodobým průměrem významný nárůst míry sebevražednosti neukázala, „odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám,“ poznamenává výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.

Každé sté úmrtí se děje vlastní rukou

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro Česko. Odborníci též odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.

V tuzemsku loni mírně přibylo sebevražd mezi muži, naopak u žen jejich počet poklesl. „Stále jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ dodal Kasal. Podle něj se v souvislosti s pandemií covidu-19 minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání či nárůst duševních onemocnění, což jsou rizikové faktory sebevražednosti.

Přesto bylo sebevražd mnohem méně, než řada expertů očekávala –⁠ a ačkoliv se to může zdát neintuitivní, počet sebevražd má tendenci klesat právě v době rozsáhlých veřejných krizí. „To může zahrnovat cokoliv od teroristických útoků a válek až po přírodní katastrofy. Zatím není zcela jasné, proč tomu tak je, ale jedním z hlavních vysvětlení je, že lidé se v neklidných dobách chtějí spojit,“ uvedl psycholog Craig Bryan pro odborný web STAT News.

Upozorňuje na to, že hodně pomáhala i média –⁠ ta informovala o pozitivních drobných příbězích, o každém drobném vítězství ve válce proti neviditelnému nepříteli.

Některé pandemické změny zmírnily stres

Odborníci se obávali, že další zátěží budou i rostoucí nezaměstnanost a finanční nejistota. To se sice opravdu stalo, ale změny související s pandemií mohly podle Bryana ve skutečnosti stresory velké části populace snížit –⁠ zejména u těch, kteří se už potýkali s problémy s duševním zdravím.

„Děti už nebyly ve škole se svými tyrany. Zaměstnanci už nebyli nuceni pracovat vedle toxických kolegů. Lidé, kteří nenáviděli svou práci, měli najednou důvod přestat pracovat. I když to způsobilo náročnou finanční situaci, pro mnohé to mohlo být výhodnější,“ tvrdí psycholog.

Lidé, kteří nemohli chodit do práce, začali trávit více času doma, obvykle s ostatními členy rodiny nebo přáteli. Díky tomu, že měli více času na domácnost, začali někteří zdravěji jíst, víc cvičit a trávit více času se svými blízkými. Takové změny životního stylu jsou ochrannými faktory proti sebevraždě.

A také, zdůrazňuje Bran, trávení více času doma mohlo ztížit pokus o sebevraždu. Drtivá většina sebevražd se totiž odehraje sice doma, ale beze svědků –⁠ a to bylo v době, kdy byly celé rodiny zavřené doma, mnohdy dost těžké.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...