Parazit ničící borovice v částech Evropy může dorazit i do Česka, varují vědci

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

„Pokud se háďátko borové dostane do Česka, může to mít vážné důsledky nejen pro naše lesy, ale také pro ekosystém a lesnický sektor, který už tak dostal zabrat po nedávné kůrovcové kalamitě,“ varuje Tomáš Hlásny, vědecký vedoucí Oddělení výzkumu rizik pro lesy z České zemědělské univerzity, který se na studii podílel. Podle něj se parazit může do střední Evropy rozšířit nejen kvůli rostoucím teplotám, ale i kvůli mezinárodnímu obchodu se dřevem.

Studie naznačuje, že existují podobnosti mezi šířením háďátka borového a kůrovcovou kalamitou, která způsobila masivní úhyn smrků v Česku. Oba druhy způsobují rozsáhlou úmrtnost stromů a mění lesní ekosystémy. Rozdíl je ale v tom, že kůrovec je na rozdíl od háďátka borového původním druhem vyskytujícím se na našem území, zatímco háďátko je druhem invazním. Ty nemají v novém prostředí přirozeného nepřítele, a proto se rychle šíří a škodí.

„V současnosti nemáme v Česku přírodní podmínky, které by mu umožnily přežít, ale postupně se k nim blížíme,“ upozorňuje Hlásny, který zároveň dodává, že v jižních oblastech Evropy se parazit už trvale usadil a jeho šíření je velmi rychlé.

Háďátko borové měří kolem půl milimetru
Zdroj: Wikimedia Commons/A. Steven Munson

Šíření podporuje globální obchod se dřevem

Háďátko borové je druhem hlístice červovitého tvaru, která napadá borovice a způsobuje jejich vysoušení. Parazit původně pochází ze Severní Ameriky, odkud se rozšířil do Asie a Evropy. Jeho přenašečem jsou zejména některé druhy tesaříků, na které se háďátka „nalepí“. Ve chvíli, kdy brouk přilétne na borovici, která je pro něj také potravou, háďátko se přenáší na strom.

Riziko v případě háďátek spočívá mimo jiné i v globalizaci obchodu se dřevem. Parazit se do Evropy dostal z Asie, kde způsobil rozsáhlé škody, například v Japonsku. „Háďátko se do nových oblastí šíří zejména prostřednictvím dřeva z infikovaných oblastí. Například v Portugalsku a Španělsku se mu nyní daří, přestože se tam uplatňují přísná karanténní opatření,“ doplňuje Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Jeden z hmyzích přenašečů háďátka – kozlíček sosnový
Zdroj: Wikimedia Commons/Siga

V Česku již probíhá monitoring dřeva a přenašečů, což má zabránit rozšíření háďátka. „Máme nastražené lapače na tesaříky, abychom měli přehled o jejich pohybu. Zatím byl evidován pouze jeden nález háďátka v jedné z dovezených palet, nicméně se nejedná o nic závažného. Nález byl zlikvidován,“ vysvětluje ředitel odboru zdraví rostlin z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Jakub Beránek.

Připravují se různá opatření

Čeští vědci a lesníci se už na možný příchod háďátka chystají. „Parazita ale není snadné zastavit. Pro představu – desetimetrovou borovičku dokáže háďátko zničit během pár týdnů,“ dodává Beránek.

„V případě, že by se vyskytla reálná nákaza, postupovalo by se stejným způsobem jako u jiných parazitů. Vymezily by se dvě zóny – zamořená a nárazníková. První je vymezena kruhem o poloměru 500 metrů od místa nálezu. V tomto vymezení bychom vykáceli vše jehličnaté,“ nastínil Beránek.

Háďátko pod mikroskopem
Zdroj: USDA Forest Service Region 2

Hlásny se ale obává, že opatření nemusí stačit. „V důsledku klimatických změn stoupají teploty, což může napomoci k šíření parazita. K jeho expanzi může silně přispět i obchod se dřevem, který je stále intenzivnější. Riziko je tedy mimořádně vysoké,“ upozorňuje.

Tentokrát by však šlo o borovice, které tvoří významnou část českých lesů, zejména v teplejších oblastech, jako je jižní Morava. Vysokou pravděpodobnost přenosu na naše území potvrzuje i Beránek. „Teplotní podmínky jsou u nás pro tohoto parazita již příznivé. Stačí opravdu málo. Tohoto škůdce je navíc velmi těžké vymýtit. Jako Česko máme zatím štěstí, že jsme ve vnitrozemí, tedy mimo přístavy,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...