Po covidu-19 se zvyšuje riziko duševních potíží

U lidí, kteří měli onemocnění covid-19, byla rok po prodělání infekce výrazně vyšší pravděpodobnost, že jim odborníci diagnostikují psychické poruchy, kterými dříve netrpěli. Vyplývá to z nové studie, která vznikla ve Velké Británii sledováním více než 140 tisíc pacientů.

U osob, které prodělaly covid-19, byla v měsících po nákaze vyšší pravděpodobnost diagnózy deprese o 39 procent než u lidí, kteří onemocnění neměli. U úzkosti vzrostla pravděpodobnost diagnózy o 35 procent a u poruch přizpůsobení o 38 procent. Lidé, kteří se nakazili virem SARS-CoV-2, měli také o 41 procent vyšší riziko poruch spánku.

„Zdá se, že v měsících po prodělání covidu-19 dochází k výraznému nárůstu počtu psychiatrických diagnóz,“ uvedl profesor psychiatrie na Oxfordské univerzitě Paul Harrison, který se na studii nepodílel. Uvedl, že výsledky se shodují se závěry jiných výzkumů, včetně studie z roku 2021, na níž se autorsky podílel. Studie podle něj „posiluje tvrzení, že na covidu je něco, co způsobuje, že lidé čelí většímu riziku běžných duševních poruch“.

Duševních onemocnění přibývá

Údaje nenaznačují, že by se u většiny pacientů s covidem-19 objevily příznaky duševního onemocnění. Lékaři diagnostikovali deprese, úzkost nebo poruchy přizpůsobení a stresu pouze u 4,4 až 5,6 procenta osob ve studii. „Naštěstí se nejedná o epidemii úzkosti a deprese,“ řekl Harrison. „Ale banalita to není,“ dodal.

Vědci ve studii analyzovali záznamy téměř 154 tisíc pacientů s nemocí covid-19, kteří jsou registrovaní ve zdravotnickém systému pro veterány. Jejich data porovnali s lidmi, kteří se virem nenakazili. Výzkumníci do studie zařadili pouze pacienty, kteří neměli žádnou psychiatrickou diagnózu ani se s ní neléčili nejméně dva roky před nakažením koronavirem. Jen velmi málo z účastníků studie mělo očkování proti covidu-19. Lékař Al-Aly, který studii vedl, uvedl, že jeho tým plánuje analyzovat, zda následné očkování změnilo duševní příznaky lidí, stejně jako další zdravotní problémy po nákaze, které skupina studovala.

Mozek je po covidu zpomalený

Autoři studie také zjistili, že u lidí, kteří měli covid-19, se o 80 procent častěji objevily kognitivní problémy, jako je mozková mlha, zmatenost a zapomnětlivost. Riziko poruch způsobených užíváním opioidů, léků předepsaných na bolest, u nich vzrostlo o 34 procent. Měli také o 20 procent vyšší pravděpodobnost poruch způsobených užíváním jiných než opioidních látek, včetně alkoholismu.

Z výzkumu vyplynulo, že lékaři u pacientů hospitalizovaných s covidem-19 častěji diagnostikovali psychické problémy než u pacientů s méně závažným průběhem onemocnění. Ale i lidé s mírnou infekcí byli duševními problémy více ohroženi než ti, kteří covid neprodělali.

Podle vědců existuje několik možných příčin nárůstu diagnostikovaných duševních problémů. Lékařka Maura Boldriniová si myslí, že příznaky s největší pravděpodobností ovlivňují biologické faktory i psychický stres spojený s nemocí. „V psychiatrii jde téměř vždy o vzájemné působení,“ řekla.

Lékaři problém potvrzují

Podle deníku Guardian Velká Británie takovou krizi zažívá. Část případů je způsobená samotným covidem, další dvouletým vykolejením z „běžného života“. Krize vyvolala dramatický nárůst počtu lidí, kteří mají problémy s duševním zdravím, asi 1,6 milionu lidí čeká na specializovanou léčbu a dalších osm milionů lidí se nemůže dostat na čekací listinu, ale podpora by jim prospěla, tvrdí britská Národní zdravotní služba.

V některých částech země jsou specializované služby duševního zdraví natolik zahlceny, že „vracejí“ i ty nejzávažnější případy pacientů ohrožených sebevraždou, sebepoškozováním a hladověním k praktickým lékařům, kteří je odeslali. Podle lékařů je pravděpodobné, že někteří pacienti v důsledku toho zemřou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...