Počet lidí žijících v extrémním horku se do roku 2050 může zásadně zvýšit, varuje studie

Nová studie Oxfordské univerzity zjistila, že lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, bude do roku 2050 už 41 procent, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. A to je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.

Závěry studie, která vyšla v časopise Nature Sustainability, mají podle autorů pro lidstvo závažné důsledky. Výsledek ukazuje, že podíl obyvatel vystavených extrémním teplotám se podle prognóz téměř zdvojnásobí, pokud dojde k překročení globálních teplot o dva stupně, a to z 23 procent (1,54 miliardy lidí) v roce 2010 na 41 procent (3,79 miliardy) v roce 2050.

Studie předpovídá, že nejvíce postiženými populacemi co do počtu obyvatel budou Indie, Nigérie, Indonésie, Bangladéš, Pákistán a Filipíny. Nejvyšší nárůst nebezpečně vysokých teplot mají zaznamenat Středoafrická republika, Nigérie, Jižní Súdán, Laos a Brazílie.

Pro evropské země, jako je Česko, se nárůst počtu horkých dnů v roce pojí s jiným faktorem – do roku 2050 se počet seniorů ve věku nad 65 let zvýší na přibližně 3,1 milionu, tedy o asi 900 tisíc až milion více oproti dnešku. A právě tato skupina je na extrémní horka nejcitlivější a nejvíce se na ní projevují zdravotní dopady těchto stále častějších a intenzivnějších epizod horka.

To, že budoucí stárnutí české populace představuje riziko pro tuzemský zdravotnický systém i z hlediska dopadů extrémně vysokých teplot, ukazují aktuální výsledky vědců z České zemědělské univerzity prezentované v rámci mezinárodního projektu CROSSEU. „Podle našich výsledků můžeme na konci tohoto století očekávat mezi patnácti sty až dvěma tisíci ročními úmrtími souvisejícími se stresem z horka oproti současným třem stům úmrtím ročně. Přibližně polovina těchto úmrtí bude způsobena stárnutím populace. Stárnoucí populace navíc způsobí, že počet úmrtí souvisejících se zimním počasím nebude v budoucnu klesat, přestože zimy budou mírnější,“ popsal pro ČT24 Aleš Urban z Fakulty životního prostředí ČZU.

Varovný signál

Většina dopadů oteplení se má projevit už brzy poté, co svět překročí cíl 1,5 stupně Celsia stanovený Pařížskou dohodou.

„Abychom dosáhli globálního cíle nulových emisí uhlíku do roku 2050, musíme dekarbonizovat stavební sektor a zároveň vyvinout účinnější a odolnější adaptační strategie,“ říká oxfordský inženýr Jesus Lizana, který je hlavním autor studie. „Naše data ukazují, že mnoho domácností bude možná v příštích pěti letech potřebovat instalovat klimatizaci.“

„V kontextu stárnutí české populace budou tyto odolné adaptační strategie potřeba zejména ve zdravotnických zařízeních, domech seniorů a dalších pečovatelských službách, které se starají o seniory a zranitelné skupiny obyvatel,“ dodává Urban.

„Naše zjištění by měla být varovným signálem,“ dodává Radhika Khoslová, která vede program Oxford Martin Future of Cooling zabývající se adaptací na změny klimatu. „Překročení hranice 1,5 stupně oteplení bude mít bezprecedentní dopad na všechno, od vzdělávání a zdraví po migraci a zemědělství. Udržitelný rozvoj s nulovými emisemi zůstává jedinou ověřenou cestou, jak zvrátit tento trend. Je nezbytné, aby politici znovu převzali zodpovědnost a iniciativu.“

Nárůst extrémních teplot povede k významnému zvýšení poptávky po energii pro chladicí systémy a tudíž i dalším emisím, zatímco poptávka po vytápění v zemích, jako jsou Kanada a Švýcarsko, má poklesnout, což by mohlo tento trend částečně kompenzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 30 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 33 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 22 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.