Pod grónským ledem žijí tisíce druhů mikroorganismů. Už to nejsou oázy, ale úplné pralesy, ukazuje terénní výzkum

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

„V malé louži tající vody na ledovci můžou klidně žít čtyři tisíce různých druhů. Žijí na nich bakterie, řasy, viry a mikroskopické houby. Je to celý ekosystém, o jehož existenci jsme donedávna neměli ani tušení,“ říká profesor Alexandre Anesio z Aarhuské univerzity.

Tým vědců pod jeho vedením prozkoumal ledovce, pod nimiž hledal stopy života. Jenže ke svému překvapení tam nenašli nějaké izolované oázy, ale bohaté ekosystémy. Tvoří je mikrobi, kteří se přizpůsobili životu na ledu. A nejedná se pouze o jeden nebo dva druhy. Jde o několik tisíc různých druhů. 

Vždy hladoví mikrobi

Některé organismy dokáží přežít na těch nejméně přívětivých místech planety – od dna oceánů až po vnější stěny Mezinárodní vesmírné stanice. Takže pro vědce není zase takovým překvapením, že se mu daří i na ledovcích. Má tam základní zdroje – slunce, kyslík i vodu. Přesto se vědci až donedávna domnívali, že led obsahuje málo živin na to, aby se na něm udržel život. Jenže se spletli.

Podle profesora Anesia tam je zdrojů živin sice málo, ale existují. A mikroorganismy se naučily s nimi hospodařit způsobem, jaký by jim mohlo závidět i lidstvo. Jedním z nich jsou mikroskopické černé řasy, které rostou na vrchní části ledu a zbarvují ho do černa. A také hrají nesmírně důležitou roli v osudu lidstva.

Led je v jarních a letních měsících stále černější
Zdroj: Aarhus University/Laura Halbach

„Když led ztmavne, hůře odráží sluneční světlo. Místo toho pak teplo ze slunečních paprsků pohlcuje led, který začne tát. Čím více led taje, tím vyšší je teplota na Zemi. Řasy proto hrají důležitou roli v globálním oteplování,“ vysvětluje Alexandre Anesio.

V posledních letech se řasami zabarvují stále větší plochy ledu. Dopady jsou viditelné pouhým okem: led taje ještě rychleji. Alexandre Anesio ve svém výzkumu spočítal, že řasy zvyšují tání ledu přibližně o 20 procent. Řasy samozřejmě na ledu rostly dávno předtím, než lidé svou průmyslovou činností spustili globální oteplování. Teď mají ale mnohem lepší podmínky pro růst. Změna klimatu znamená, že jaro přichází do Arktidy stále dříve, a řasy tak mají delší období na růst a šíření.

„Řasy se každý rok šíří o něco více. Když jedu do Grónska, vidím teď rozsáhlé oblasti, kde je led úplně zničitelný,“ potvrzuje vědec, jak dobře se shodují vědecké závěry s jeho lidskými vizuálními dojmy. 

Jak zastavit pohromu

Jednou z hlavních částí tohoto dánského výzkumu je pátrání po (ideálně) biologickém prostředku, který by zpomalil jejich množení. Kdyby se jim to povedlo, mohlo by to dát ledovcům více času na to, aby se vzpamatovaly – pokud lidstvo dokáže změny klimatu zpomalit nebo zastavit. 

Černá řasa pod mikroskopem
Zdroj: Aarhus University/Alexandre Anesio

Věří, že něco takového se v přírodě musí vyskytovat. „Věříme, že některé spory hub by mohly požírat černé řasy. To je přesně to, co hledáme,“ říká. I kdyby se mu to ale povedlo, problém nepřestane existovat – jádro je v něčem jiném. „Růst řas je důsledkem toho, že do atmosféry vypouštíme příliš mnoho skleníkových plynů. A právě zde je třeba problém řešit. Musíme se zaměřit na zpomalení našich emisí,“ doplňuje.

Černá a bílá

Na ledu jsou řasy během dlouhých polárních dní, kdy slunce ani nezapadá za obzor, neustále bombardované radiací. A tak se před ní chrání – pomocí černého pigmentu, toho samého, který je v černém čaji. Ten má ale víc funkcí současně: kromě této protiradiační ochrany navíc černá barva pomáhá, aby řasy vyzařovaly více tepla, které pomáhá ledu tát. A řasy z něj získávají živiny, které jim pomáhají se množit – a tím zrychlují tání a rychleji rostou… 

Kosmická hádanka

Výzkum řas může pomoci nejen na Zemi, ale také v kosmických hlubinách. Anesiův výzkum totiž sleduje i americká vesmírná agentura NASA. Tyto nehostinné severské podmínky totiž v mnohém připomínají místa, kde chce pátrat mimo naši planetu po životě – ať už je to Mars nebo měsíce Jupiteru nebo Saturnu.

Ledovec (vpravo) a vědci (vlevo) na záběru z dronu
Zdroj: Aarhus University/Laura Halbach

„NASA se na nás několikrát obrátila, protože pracujeme s životem, který žije na jednom z nejnehostinnějších míst na Zemi. Pokud se životu daří na ledu a pod ním, je pravděpodobné, že najdeme život také v ledu například na Marsu nebo na ledových měsících Jupiteru a Saturnu,“ dodává profesor Anesio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...