Populaci ohroženého sýčka se nedaří posílit. Ornitologové letos zaznamenali jen 62 mláďat

Pouze 62 mláďat u 26 párů sýčků obecných letos zaznamenali ornitologové v Česku. Je to zhruba stejně jako loni, populaci kriticky ohrožené sovy se stále nedaří posílit, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO). Odborníky také znepokojilo, že téměř v polovině kontrolovaných hnízd našli neoplozená či zastuzená vajíčka. To může být podle nich důsledek chladného počasí, ale i příbuzenského páření, které je pro sýčky rizikem.

„Letos jsme v jádrové populaci v severozápadních Čechách spočítali jen 62 mláďat. Loni to bylo 56. Kvůli slabé loňské sezoně je letos málo nových samečků, kteří hnízdí poprvé, hledají svá teritoria a samičky a posilují populaci. Zaznamenali jsme celkem 59 volajících samečků, loni to bylo 68 samečků,“ uvedl zoolog a koordinátor ochrany sýčků Martin Šálek.

„Menší počet samců se promítl také do bilance hnízdění. Letos jsme spočítali jen 26 snůšek sýčků, o šest méně než loni,“ dodal vědec, který kromě ČSO působí i v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Například rok 2020 byl přitom, kvůli nadbytku hrabošů, pro sýčky úspěšný. Vyvedli tehdy 95 mláďat.

Mizí genetická rozmanitost

Špatnou zprávou je podle odborníků i to, že v jedenácti hnízdech letos experti našli neoplozená či zastuzená vajíčka a některé snůšky dospělí sýčci opustili úplně. „Celkem pět snůšek bylo kompletně neoplodněných či zastuzených,“ sdělil Šálek.

Existují podle něj dvě pravděpodobné příčiny či jejich kombinace. „Chladné počasí v některé fázi inkubace a vliv příbuzenského páření, které může vyústit ve sníženou schopnost reprodukce,“ vysvětlil vědec.

obrázek
Zdroj: ČT24

Šálek podotkl, že dosavadní analýzy genetické variability sýčků neukazují vysokou míru příbuzenského křížení, v malých a izolovaných populacích, jaké má sýček v Česku, je však páření mezi příbuznými nevyhnutelné. „A může být pro sýčka velkým problémem do budoucna, pokud se přirozeně nepodaří posílit stávající populaci,“ konstatoval zoolog.

Bez pomoci člověka by zmizeli

Většina ze zjištěných hnízdění v severozápadních Čechách se podle ČSO odehrála ve speciálních budkách pro sýčky. „Z celkových 26 hnízdění bylo 23 v budce, jeden pár zahnízdil v hnízdní věži pro synantropní sovy a dva páry hnízdily v dutinách v budovách. Sýčci proto rádi využívají budky, které vyvěšujeme do jejich teritorií a speciálně zabezpečujeme, aby se do nich nedostali predátoři, jako jsou kuny, kočky a další,“ popsal Šálek.

  • Synantropie je stav, kdy volně žijící rostlina nebo živočich žije v těsné blízkosti člověka či v krajině modifikované člověkem a typicky z toho má prospěch. Synantropní živočichové tedy obvykle žijí například uprostřed měst, vesnic a dalších lidských sídel společně s člověkem.

Zoolog také upozornil na riziko nezajištěných sudů, které se mohou stát sýčkům osudnými. Lidé by tak podle Šálka měli nepoužívaný sud otočit dnem vzhůru, do používaného dát dřevěný či pěnový plovák a připevnit na okraj pruh drátěného pletiva, aby se zvířata dostala ven.

Sýček se dříve počítal mezi nejběžnější tuzemské sovy, bývaly jich desetitisíce. Nyní však v Česku sídlí asi jen sto párů a druh je na pokraji vyhynutí. Sýčkům uškodilo intenzivní velkoplošné zemědělství – plošné používání postřiků a rozsáhlá, nečleněná pole. V roce 2020 ministerstvo životního prostředí vypsalo pro sýčky záchranný program.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...