Prasata dokážou používat nástroje, překvapilo vědce

Prasata jsou chytřejší, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný žurnál Mammalian Biology. Podle ní tento druh inteligentních savců umí používat nástroje ke kopání děr a budování svých hnízd. Doposud přitom pozorovatelé něco podobného u žádného z druhů prasat nezaznamenali.

Prasata se obecně řadí do skupiny nejchytřejších zvířat. Některé výzkumy je – co se inteligence týká – dokonce staví na úroveň tříletého dítěte. 

Nová studie ovšem naznačila, že tento druh savců je ještě chytřejší, než si vědci doposud mysleli. Během pozorování rodiny kriticky ohrožených prasat visajanských totiž poprvé v historii zjistili, že tato zvířata kopou díry a staví si hnízda pomocí klacků.

  • Prase visajanské je kriticky ohrožený druh, který žije pouze na Filipínách. Prasata visajanská nejvíce ohrožuje ztráta životního prostředí. Žijí v deštných lesích, které rychle mizí kvůli přeměně hlavně na zemědělskou půdu. Další hrozbou je pro ně nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. 
  • Zvířata se živí především hlízami, kořínky, nejrůznějšími plody, ale také drobnými bezobratlými živočichy. Potravu hledají přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. 
  • V Česku je prase visajanské k vidění například v ostravské zoo.
  • Zdroj: ČTK

Tohoto chování si nejdřív všimla spoluautorka studie Meredith Root-Bernsteinová během své návštěvy pařížské zoo. Ekoložka byla svědkem toho, jak dospělá samice prasete visajanského pojmenovaná Priscilla přehrabovala zeminu kusem dřeva.

Prasnice klacek používala poměrně energicky

„Přenášela listí z místa na místo a hrabala čumákem,“ popsala Root-Bernsteinová. „Poté uchopila do tlamy plochý kus dřeva o velikosti asi 10 krát 40 centimetrů a začala s ním hrabat,“ dodala Root-Bernsteinová s tím, že Priscilla se dřevem pracovala poměrně energicky a rychle. Prasnice ji zaujala natolik, že ji v letech 2015, 2016 a 2017 s kolegy navštívila hned několikrát.

Jejich studie je prvním důkazem, že prasata ke kopání děr a budování hnízd používají klacky. Doposud pozorovatelé něco takového u žádného z druhů prasat nezaznamenali.  

Používání nástrojů se už dříve podařilo prokázat například u delfínů, slonů, opic či ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...