Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
Tichý oceán se od začátku roku otepluje tak, že to naznačuje vznik jednoho z nejsilnějších jevů El Niño v dějinách měření. Některé scénáře a komentátoři označují jeho vývoj jako potenciálně katastrofický, ale to zatím není jasné – záleží na celé řadě faktorů.
Zatím se třeba neprojevilo zásadní oslabení pasátů (to je typ větru vznikající ve skupinách u zemského rovníku). To by mohlo tento jev buď urychlit, nebo zpomalit. Problém je, že tyto interakce jsou nesmírně složité a těžko předvídatelné, takže je zatím podle meteorologů ještě příliš brzy na to, aby se dalo s jistotou předpovědět, jak silné by letos El Niño mohlo být.
Jaké jsou zatím předpovědi
Americká agentura NOAA v současné době uvádí, že pravděpodobnost vzniku El Niña do července je asi osmdesát procent. Přitom teploty moře v klíčových zónách El Niña v rovníkovém Pacifiku v těchto týdnech prokazatelně rychle stoupají a pod hladinou se tak kvůli tomu hromadí obrovská zásoba abnormálně teplé vody.
Několik předních meteorologických služeb předpovídá, že teploty moře v Tichém oceánu by mohly později v tomto roce vystoupit o 2,5 stupně nebo více nad průměr. To jsou při pohledu na historická data mimořádně vysoké hodnoty. Od prvního významného El Niña zaznamenaného v moderní éře v letech 1877/78 totiž překročily hranici dvou stupňů Celsia pouze tři události – v letech 1982/83, 1997/98 a 2015/16.
Například Austrálie předpovídá, že by mohlo dosáhnout 2,8 stupně Celsia, což by mohlo znamenat doposud nejsilnější El Niño v dějinách.
Také vedoucí oddělení dlouhodobých předpovědí z britské meteorologické služby Met Office Adam Scaife uvedl, že letošní El Niño by mohlo být nejsilnější za poslední desetiletí nebo by mohlo „dokonce dosáhnout rekordní síly“ – tedy že by mohlo být vůbec nejsilnější v dějinách. „Určitě se něco chystá. Jsme si tím hodně jistí a vypadá to, že to bude velká událost,“ řekl vědec agentuře AFP.
„Klíčové dílky skládačky se ještě nesložily dohromady,“ podotýká Michelle L’Heureuxová, která v NOAA vede tým pro výzkum jevu El Niño.
Super El Niño není strašení, ale odborný termín
Výraz „super El Niño“ může znít bulvárně, emocionálně nebo přehnaně. Jde ale o odborný pojem, který se používá v případě, kdy teplota překročí dva stupně Celsia.
El Niño sílí, když se oceán a atmosféra během letních měsíců teplotně stále více „propojují“, což mění atmosférický tlak, oblačnost a větry. Tato zpětná vazba může proměnit mírný El Niño v mimořádnou událost, která výrazně zvýší teploty a vyvolá chaotické počasí po celém světě.
Typickým rysem nejsilnějších jevů El Niño je oslabení pasátů, které vanou z východu na západ přes rovník. Tyto větry jsou však nepředvídatelné a mohou nečekaně zesílit – když k tomu dojde, zastaví to růst El Niña, nebo ho dokonce zvrátí. „Nakonec bude síla tohoto jevu pravděpodobně ovlivněna těmito detaily, jako jsou větry v nízkých výškách, které nedokážeme předpovědět s mnohaměsíčním předstihem,“ popsala L’Heureuxová.
Nejen letošek
El Niño obvykle vrcholí kolem prosince, ale teplo z oceánu se uvolňuje pomalu a může tak v následujících letech zvyšovat globální teploty. Mnoho rekordně horkých let – včetně let 1998, 2010, 2016, 2023 a 2024 – následovalo po významných jevech El Niño nebo se vyvíjelo souběžně s nimi.
Klimatologové oslovení agenturou AFP uvedli, že globální teplotní rekordy by sice mohly padnout již v roce 2026, ale až rok 2027 je tím, na který je třeba si dát pozor. V roce 2027 by snadno mohlo dojít k novému rekordu globálního oteplení, pokud se letos vyvine extrémní El Niño, uvedl Scaife.
Podobně uvedla profesorka v oboru klimatických rizik a odolnosti na Univerzitě v Readingu Liz Stephensová pro BBC, že „příští rok nás pravděpodobně čekají rekordní globální teploty, zejména pokud se bude jednat o velmi silný jev El Niño“.
Teplotní skok by podle řady klimatologů mohl být poměrně výrazný, ale je zatím brzy na to pokoušet se to nějak spočítat.
Klima a El Niño
U celé řady meteorologických jevů jsou si dnes klimatologové jistí, že je výrazně ovlivňuje lidmi způsobená změna klimatu – zabývá se tím dokonce speciální obor atribuční klimatologie. Zatím ale není úplně jasné, jestli oteplování Země ovlivňuje také intenzitu jevu El Niño. Například poslední událost v letech 2023/24 byla slabší než epizody v letech 1982/83 a 1997/98, což ztěžuje určení jakéhokoli jednoznačného trendu. Vědci navíc zdůrazňují, že silnější jevy El Niño sice zvyšují pravděpodobnost závažnějších dopadů na planetu, ale nezaručují je.
I slabší jev se ale nyní odehrává ve světě, který je proměněný klimatickými změnami, kde dodatečné teplo a vlhkost z El Niña zatěžují již tak přehřátou atmosféru a oceány. To znamená, že dopady tohoto jevu by mohly být extrémnější, i když samotný jev silnější není.
„Dopady tohoto El Niña – na jevy jako srážky a samozřejmě teplotu – se přidávají ke změně klimatu a mohly by být větší než cokoli, co jsme v minulosti zažili,“ doplnil Scaife.
Svět pod vlivem super El Niña
Zásadní je, že jen ze samotné síly (tedy teploty vody) tohoto jevu se nedají přesně určit dopady. Každý jev El Niño je jiný, ale významné události, které jsou s ním spojené, se přesto chovají mnohdy docela typicky. Častými projevy jsou sucho v některých částech Amazonie, Indonésie a Austrálie, narušení indického monzunu a posuny srážkových vzorců v tropických oblastech.
V důsledku zvýšeného tepla ve východní části Tichého oceánu pak spočívá největší dopad jevu El Niño ve zvýšení globální průměrné teploty, obvykle o 0,2 stupně Celsia.
Ztlumí také tropické bouře v Atlantiku. Meteorologové již nyní naznačují, že letošní hurikánová sezona v Atlantiku bude klidnější než obvykle. I když to zní jako dobrá zpráva, pro Střední Ameriku to znamená výrazně méně srážek a potenciální sucho.
Jasné je, že dopady mohou být velmi drahé. Před třemi roky vyšla v odborném žurnálu Science studie, která popsala, že jev El Niño může brzdit hospodářský růst jednotlivých zemí ještě několik let poté, co se voda v oceánu opět ochladí. Autoři odhadli, že kumulativní globální ztráty příjmů dosáhly za El Niño sezony 1982–1983 výše 4,1 bilionu dolarů a za El Niño sezony 1997–1998 pak výše 5,7 bilionu dolarů.
Varovný je také příklad z roku 1877, ze kdy platí doposud největší zaznamenaný rekord, a to 2,7 stupně Celsia. Tehdy se ale jednalo o zcela odlišnou dobu s omezenými pozorováními, a proto zůstává v uváděné teplotě značná míra nejistoty. Tento jev El Niño trval přibližně osmnáct měsíců a vyvolal katastrofickou globální klimatickou událost, která způsobila extrémní sucho a rozsáhlý hladomor v Asii, Brazílii a Africe, přičemž zahynuly miliony lidí, zatímco v jiných částech světa, například v Peru, došlo k závažným povodním.
A co Česko?
Pro střední Evropu se nedají očekávat nějaké silnější přímé dopady, Tichý oceán je na to příliš daleko. Mnohem silnější bývá vliv Středozemního moře, které je ale také teplejší, než bývá touto dobou zvykem. To se často projevuje zvýšeným odparem mořské vody, což může znamenat silné deště – podobné situace už několikrát vedly k povodním na našem území.
Další následky jsou spíše nepřímé, tedy způsobené dopady na země, které by mohly být postižené přímo. Tedy například zdražení potravin, vliv na mezinárodní obchod nebo snížení odbytu českého zboží, kdy se stane jídlo globálně tak drahým, že na méně důležité zboží nebo služby nebudou mít lidé prostředky.
Nedostatečné předpovědi
Vědci ale letos nejsou schopní určit konkrétní dopady z jednoho prostého důvodu – tím je oteplování planety. Klimatické změny totiž změnily základní podmínky tak dramaticky, že „historie je pro sezonní předpovědi méně spolehlivým vodítkem“, řekla agentuře AFP klimatoložka Felicity Gambleová z australského Úřadu pro meteorologii. „To, co se stalo během jevu El Niño před dvaceti lety, se pravděpodobně značně liší od toho, jak by se mohl projevit dnes.“
Předpovědi komplikuje také oteplování oceánů způsobené klimatickými změnami, které usnadňuje vznik podmínek pro El Niño a ztěžuje jeho rozlišení od La Niña, opačné fáze – ochlazování, a to vzhledem k tomu, že oceány jsou zkrátka dnes výrazně teplejší než ještě v nedávné minulosti.
