Před 79 lety lidstvo poprvé odpálilo jadernou zbraň. U vývoje byli i dva Čechoslováci

Nahrávám video

Byl to záblesk, kterým lidstvo vstoupilo do nové éry. Když nad ránem 16. července 1945 Spojené státy úspěšně otestovaly první jadernou bombu, vyvrcholil Projekt Manhattan a vojáci tak získali novou, ničivou zbraň. Jen málo se ale ví, že u tohoto přelomového momentu byli i dva lidé s československými kořeny. Fyzik Georg Placzek a chemička Lilli Hornigová.

Čtyřiadvacetiletá Hornigová sledovala obří explozi z hor, ze zhruba stopadesátikilometrové vzdálenosti, devětatřicetiletý Placzek byl přímo s hlavní skupinou vědců, pouhých 35 kilometrů od prvního atomového hřibu v dějinách. Jen kousek od něj postával manžel Lilly Hornigové.

Cesta brněnského Žida k atomové bombě

„Přestože Placzkova vědecká kariéra trvala pouhých pětadvacet let, zanechal v mnoha odvětvích fyziky nesmazatelnou stopu. Především však byl vyhledávaným a respektovaným spolupracovníkem a iniciátorem činnosti nejvěhlasnějších fyziků své doby, z nichž mnozí získali Nobelovu cenu. Navíc byl osobností obdařenou značným šarmem a velkým vědeckým i lidským rozhledem. K tomu ovládal deset světových jazyků,“ popisuje tuto výjimečnou osobnost brněnská židovská obec.

Cesta Georga Placzka, která vyvrcholila jeho přítomností u první exploze atomové pumy v dějinách, začala na náměstí Svobody v Brně, kde se roku 1905 narodil. Tento příslušník brněnské židovské menšiny patřil mezi skupinu vědců, kteří v meziválečné době zásadně měnili lidské poznání světa. Na začátku třicátých let byl Placzek součástí elitní skupiny fyziků, kteří odhalovali pravidla mikrosvěta. Tento vnuk nejvyššího zemského rabína spolupracoval s nejslavnějšími evropskými badateli, studoval na několika špičkových univerzitách a většinu své vědecké práce odvedl na Institutu Nielse Bohra v Kodani.

Pamětní deska George Placzeka na náměstí Svobody v Brně
Zdroj: Wikimedia Commons/ Ben Skála, Benfoto

Právě tam pootevřel dveře budoucímu využití jaderné energie, když roku 1936 vydal společně s Ottou Frischem studii, ve které jako vůbec první vědci poukázali na roli izotopu U235, což mělo později zásadní význam nejprve pro vývoj atomové bomby, později ale i komerčního jaderného reaktoru.

V mládí koketoval s radikálně levicovou orientací, ale ještě v meziválečné době o toto zaměření přišel – a to poté, když osobně pracovně navštívil Stalinův Sovětský svaz. Se stejným znepokojením sledoval, jak v Evropě roste nebezpečí nacismu, což ho vedlo k emigraci za oceán. Povedlo se mu to jako jedinému z jeho rodiny – rodiče ani sourozenci holocaust nepřežili. Ve Spojených státech varoval ty, kdo riziko podceňovali, před hrozbami obou evropských totalit.

V USA pokračoval ve svém výzkumu atomové energie. Pracoval nejprve na Cornellově univerzitě, ale později jeho kvalit přímo využil i projekt Manhattan. Do Los Alamos přišel těsně před výbuchem první jaderné bomby – jeho přínos pro tento projekt byl oceněn tím, že po válce se dostal do vedení laboratoře. Svou vědeckou kariéru zakončil na Princetonu, kde se stýkal nejen s Robertem Oppenheimerem, ale také se svým brněnským spolužákem, matematikem Kurtem Gödelem. Jeho životní cesta, která začala v Brně, skončila v Curychu, kde za dodnes nevysvětlených okolností zemřel roku 1955.

Nahrávám video

Vědkyně, která nechtěla, aby její zbraň zabíjela

Lilly Hornigová se narodila v Ústí nad Labem, stejně jako Placzek do židovské rodiny. V Československu žila ale jen osm let, pak se s rodiči odstěhovala do Berlína. Byla nejen jedinou Češkou, která se přímo podílela na výrobě první jaderné zbraně, ale současně i jednou z mála žen, jež v tomto projektu pracovaly na skutečně kvalifikované pozici. 

Lilli Hornigová
Zdroj: Brown University

Z Německa musela s celou rodinou uprchnout už krátce poté, co se tam chopil moci Adolf Hitler. Stejně jako tisíce dalších Židů si vybrali za svůj budoucí domov Spojené státy. Talentovaná dívka tam vystudovala univerzitu v New Jersey, pak nastoupila na postgraduál na Harvard. Seznámila se tam se svým budoucím mužem Donaldem Hornigem.

Oba se přímo podíleli na vývoji atomové zbraně. On pracoval na jednotce odpalující pumu, ona zase navrhovala nálože, které obklopovaly radioaktivní jádro bomby. Původně se sice měla věnovat přímo jaderné explozi, ale teprve tehdy si její nadřízení uvědomili, že silná radiace by mohla ovlivnit její plodnost – proto byla přeřazená ke konvenčním výbušninám. Když zjistila, že zařízení, na němž pracuje, má být svržené na lidské bytosti, hluboce ji to zasáhlo – podle historika Martina Krska proti tomu protestovala v petici adresované přímo prezidentu Harrymu Trumanovi.

Po válce pokračovala ve hvězdné vědecké kariéře, její muž se stal vědeckým poradcem dvou amerických prezidentů. Když roku 2017 ve věku 96 let zemřela, věnoval jí dlouhý článek i americký deník New York Times. Její klíčová role ve vývoji jaderné zbraně není zapomenutá ani dnes – objevila se i v loňském filmu Oppenheimer, kde ji hrála  Olivia Thirlbyová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...