Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

Masově ničit bacily v lidském těle se poprvé v historii podařilo německému vědci Gerhardu Domagkovi. Ve třicátých letech minulého století, kdy někteří výzkumníci úporně pracovali na izolaci čistého penicilinu, studoval Domagk antibakteriální vlastnosti některých barviv. Při tom objevil v roce 1932 sulfonamid Prontosil, který se brzy začal také používat proti infekcím. Představen byl přesně před 90 lety, 15. února 1935. Penicilin, na který narazil skotský lékař Alexander Fleming již v roce 1928, mohl být prakticky využit až během druhé světové války.

V době stále ještě četných hromadných infekcí představoval Prontosil doslova zázrak a vyvolal revoluci v léčbě řady infekčních nemocí bakteriálního původu. S tímto preparátem lidé konečně získali zbraň proti zánětu plic, pohlavním nemocem nebo proti tehdy velmi běžným otravám krve. S výrobou penicilinu a dalších antibiotik význam sulfonamidů sice poklesl, používají se ale dodnes. A to zejména v případech, kdy jsou mikroorganismy vůči antibiotikům odolné.

Domagk byl ve svém hledání univerzálního prostředku proti všem infekčním nemocem velmi důkladný. Jako chemik a lékař dobře věděl, že stav těla je ve značné míře výsledkem fyzikálních a chemických dějů. Imunologie ještě nebyla ve třicátých letech příliš známá, ale Domagk byl přesvědčen o tom, že příroda proti nemocem skrývá i léky. Původně hledal chemické látky, které by ničily vždy jen jeden druh bakterií. Nakonec ale narazil na širokospektrální sulfonamidy – chemikálie, které neškodí lidskému organismu, ale choroboplodné zárodky spolehlivě zabíjejí .

Vánoční objev

Na správné složení tohoto léku přišel Domagk na Vánoce roku 1932. Hned na počátku klinických zkoušek svým Sulfonamidem KL 730 zachránil před amputací infikovanou končetinu vlastní dcery. Nicméně trvalo skoro tři roky, než se přípravek pod obchodním názvem Prontosil objevil na trhu. Lék tehdy vyráběla společnost IG Farben (dnes Bayer), později nechvalně proslulá spojením s vývojem smrtících látek pro nacistické koncentrační tábory.

Prontosil způsobil pozdvižení, protože léčil celou řadu dosud smrtelně nebezpečných infekčních chorob. A mezi prvními zachráněnými byl navíc i syn amerického prezidenta Franklina Roosevelta.

Není divu, že roku 1938 byl Domagk poprvé navržen na Nobelovu cenu. Dostal ji v následujícím roce, bohužel nedlouho po německém židovském novináři Carlu Ossietzkém, což cenu v očích nacistických pohlavárů zcela znehodnotilo. Domagk se tak ocitl ve vězení do doby, dokud cenu nevrátil. Převzít ji mohl až po druhé světové válce, ovšem už bez finanční odměny, která v mezičase propadla.

Z Domagkovy laboratoře později vyšlo několik dalších úspěšných léků, které přispěly například k léčbě obávaných nemocí – rakoviny či tuberkulózy. Chemoterapeutika jsou spolu s antibiotiky dodnes základem léčby infekčních chorob. Ale ani tyto léky nejsou samospásné. To věděl i Domagk, který jednou prohlásil: „Dnes už nejsou hlavními nepřáteli lidí bakterie, ale lidé sami.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...