Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.

Letní horka mohou být nepříjemná. Ale nejen to. Když teploty překročí hranici popsanou jako kombinace horka a vlhkosti vzduchu, tak mohou i zabíjet. Nejohroženější jsou senioři a lidé s podlomeným zdravím. Až doposud se předpokládalo, že tato kombinace dvou výše uvedených faktorů se zatím neobjevila, ale nový výzkum australských expertů pod vedením profesorky Sarah Perkins-Kirkpatrickové vypráví odlišný příběh.

Vědci z Australské národní univerzity totiž nyní popsali, že ke smrtícím vlnám veder dochází už při teplotách a vlhkosti, které se dříve považovaly za snesitelné. Nejde tentokrát o „pouhé“ modelování, ale o výsledky reálných měření teplot v reálném světě. Klimatologové se zaměřili na několik vln veder v různých klimatických podmínkách: v Mekce roku 2024, v Bangkoku roku 2024, v americkém Phoenixu v roce 2023, australském Mount Isa roku 2019, pákistánském Larkany roku 2015 a v Seville v roce 2003. Při všech s výjimkou australské vlny veder zemřelo vždy nejméně tisíc lidí.

Vědci tvrdí, že během všech těchto šesti událostí byly překročeny prahové hodnoty, při kterých není možné pro oslabený organismus bez ochrany přežít. „Spousta lidí se oprávněně obává možných dopadů budoucích vln veder v souvislosti s pokračujícím globálním oteplováním. Náš výzkum ale ukazuje, že podmínky, při kterých není možné přežít, se vyskytují už během současných vln veder,“ uvedla Perkins-Kirkpatricková.

Známá teplota vlhkého teploměru

Limity tepelného stresu pro přežití člověka jsou definované pomocí takzvané teploty vlhkého teploměru na 35 stupňů Celsia. Teplota vlhkého teploměru je pojem, který se v meteorologii často používá. Jde o teplotu, která se naměří teploměrem, jehož čidlo je obaleno mokrým hadříkem. Voda z hadříku se odpařuje, a odpařování spotřebovává teplo – tím teploměr ochladí. Čím sušší je vzduch, tím rychleji se voda odpařuje a tím více se teploměr ochladí, takže rozdíl mezi „suchým“ a „mokrým“ teploměrem je velký. Naopak při stoprocentní vlhkosti se voda neodpařuje vůbec a oba teploměry ukazují stejnou hodnotu. Teplota vlhkého teploměru tedy vždy leží mezi skutečnou teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu a slouží jako praktická míra toho, kolik vlhkosti vzduch ještě „unese“.

Nedávno ale model HEAT-Lim, který společně vyvinuli vědci ze Sydney University a Arizona State University, prokázal, že po zohlednění omezení lidské fyziologie mohou být prahové hodnoty tepelného stresu způsobeného okolním prostředím nižší a také sušší, než se doposud předpokládalo.

„Události, které jsme zkoumali pomocí modelu HEAT-Lim, se všechny odehrály při teplotě vlhkého teploměru pod 35 stupňů a zahrnovaly pravidelné překračování smrtelných prahových hodnot pro starší osoby přímo vystavené slunečnímu záření,“ uvedla profesorka Perkins-Kirkpatricková. „Navíc se ukázalo, že extrémně horké, ale suché podmínky jsou stejně smrtelné jako horké a vlhké podmínky.“

Nejvyšší teploty ve studovaných městech během těchto událostí se pohybovaly od 41,53 stupně v Mount Isa do 46,73 stupně ve Phoenixu; nejvyšší teploty vlhkého teploměru se pohybovaly od 24,32 stupně ve Phoenixu do 30,85 stupně v Larkany. Všechny tyto hodnoty jsou ve stupních Celsia.

Data, tedy reálná měření plus záznamy poskytovatelů zdravotní péče, ukazují, že během vln veder na Blízkém východě, v jižní Asii, Střední Americe, Austrálii a Indii/Pákistánu čelili lidé ve věku 65 let a starší extrémně vysokému riziku fyziologického tepelného stresu, pokud neměli přístup ke stínu nebo ochlazení. „Zranitelnost lidí vůči extrémním podmínkám se bude s pokračujícím globálním oteplováním zvyšovat,“ varovali autoři.

Zdůrazňují, že v dalších letech proto bude zapotřebí zaměřovat se ve veřejném prostoru na vznik takových míst, která budou seniorům i dalším zranitelným osobám pomáhat s adaptací. Jde například o lepší přístup ke stínu, veřejné, snadno dostupné budovy, kde se mohou lidé ochladit, a samozřejmě také vodní prvky s pitnou vodou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...