Při ultramaratonu na severním pólu mě hlídali muži s puškami, vzpomíná triatlonista Petr Vabroušek

Nahrávám video

Petr Vabroušek je přední světový triatlonista, který absolvoval 192 dlouhých „ironmanů“, stovky půlmaratonů a dalších extrémních závodů, jako jsou třeba maratony na obou pólech. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Zlínský rodák Petr Vabroušek o sobě říká, že byl velmi líné dítě. Pak ale začal s bratry veslovat, zkusil desetikilometrový běh a nakonec objevil triatlon. Ten ve své královské podobě – ironmanovi – znamená čtyři kilometry plavání, 180 kilometrů na kole a nakonec maratonský běh na 42 kilometrů. I když začátky nebyly snadné, hlavně kvůli plaveckému stylu, u triatlonu zůstal a na konci 90. let získal své první vavříny.

Zlomem se pro něj stala svatební cesta v roce 1997 – vedla totiž na Havaj přesně v čase, kdy se tam konal legendární Ironman. Nejprve si říkal, že to není pro něj. O dva roky později tam už závodil. Startovní výstřel z děla pak na tomto závodě slyšel i dalších 14 let a nejlépe skončil devatenáctý. Ani tento extrémní závod se všemi nástrahami mu ale nestačil a začal se proto poohlížet po ještě větších výzvách.

Proto z horka zamířil do mrazu a po tréninku v mrazírnách zaběhl maratony a ultramaraton na sto kilometrů na severním i jižním pólu. Nejraději běhá v chladu – „na mráz je moje tělo jako stvořené“, říká o sobě. Během ultramaratonů na severním pólu běhal při teplotě pod 20 stupňů Celsia s větrem o rychlosti 20 metrů za sekundu. A podél trati hlídali muži s loveckými puškami, aby na sportovce nezaútočili lední medvědi.

Píseň ledu a ohně

Vedle toho má za sebou i extrémní triatlony ve vlhku, maratony v pouštní výhni i prachu. Tím zřejmě nejhorším byl týdenní ultramaraton Les Sables. Za šest dní musí závodníci v marocké části Sahary při teplotách překonávajících 50 stupňů Celsia uběhnout trať dlouhou 251 kilometrů. V těchto podmínkách mají místní závodníci obrovskou výhodu, Petr Vabroušek vzpomíná, jak se na rozdíl od svých mnohem menších a tedy i lehčích soupeřů bořil do písku a dotahoval je opět až na skalnatém terénu. Navíc mají všichni závodníci přidělené stejné množství vody – osmdesátikilový Vabroušek si tedy musel vystačit se stejným množstvím tekutiny jako padesátikilový vítěz závodu.

Petr Vabroušek ale dokázal zvládnout ještě extrémnější závod – uběhl s vynikajícím výsledkem dva ročníky sedmi maratonů v sedmi dnech na sedmi kontinentech. Při nich s minimem odpočinku nalétal přes šedesát tisíc kilometrů a nakonec skončil v obou ročnících druhý. Při tom letošním, který ho zavedl z Antarktidy do Kapského Města, Perthu, Dubaje, Madridu, Santiaga a Miami, se s ním na trať vydal už i jeho syn Filip, který vždy běžel půlmaraton.

Podmínky tohoto závodu jsou extrémní: první závod se běží v Antarktidě, druhý těsně po něm v Africe. Rozdíl v teplotách je přes šedesát stupňů – teplotnímu šoku se nikdo nemohl vyhnout, ale problém byl, že závodníci měli jen několik desítek minut na aklimatizaci. A třetí závod Petra Vabrouška dovedl do Austrálie, kde se teploty zase o pár desítek stupňů zvýšily.

Za celou svou kariéru zvládnul 192 „ironmanů“. A protože tato planeta už Petrovi Vabrouškovi moc výzev nenabízí, rád v nadsázce říká, že jakmile dojde na maraton na Měsíci, bude první přihlášený.

Celý pořad si můžete nyní poslechnout i ve formě takzvaného podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...