Příští globální pandemii způsobí chřipka, předpokládají vědci. Obávají se ale také nemoci X

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

Na konci dubna proběhne v Barceloně světový kongres epidemiologů a expertů na infekční nemoci. Účastníci byli už předem požádáni, aby každý seřadil možné pandemické hrozby podle toho, jak moc je považují za pravděpodobné. Před konferencí výsledky vyšly v odborném časopise Travel Medicine and Infectious Disease.

Vědci nejčastěji považují za nemoc s největším pandemickým potenciálem chřipku; tu umístilo na první místo seznamu 57 procent z nich, 17 procent ji dalo na druhé místo. Na druhém místě se umístila „nemoc X“, kterou na první místo zařadilo 21 procent respondentů. A na třetí pozici skončil covid-19, který považuje za nejhrozivější chorobu osm procent expertů. Nemoc X je přitom choroba, která zatím neexistuje, respektive doposud nepopsaný patogen, který se může teprve objevit. Před rokem 2019 by se dal za nemoc X označit právě covid.

Na čtvrtém a pátém místě se shodně umístily virus krymsko-konžské hemoragické horečky a virus eboly, oba zařadilo na první místo největší pandemické hrozby 1,6 procenta respondentů. Na dalších pozicích skončily virus Nipah, henipavirus a virus horečky Rift Valley.

Nemoc X je název, který vědci a Světová zdravotnická organizace dali neznámému patogenu, který by se mohl v budoucnu objevit a způsobit vážnou mezinárodní epidemii nebo pandemii. V únoru 2018 byla nemoc X zařazena na aktualizovaný seznam nemocí, u nichž by investice do výzkumu a vývoje měly být mezinárodní prioritou, seznam vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Samotná nemoc X je hypotetická, neexistuje. Koncept nemoci X ale popisuje velmi reálnou a rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, na kterou se svět musí lépe připravit. Poslední nemocí X, která se objevila, byl virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19.

Nikdo nedokáže předpovědět, kde a kdy se objeví další nemoc X. Jisté však je, že budoucí nemoc X existuje a v určitém okamžiku se přenese ze zvířat na lidi a začne se šířit v podobě epidemie. Nedávná historie nám ukazuje, že epidemie patogenů schopných způsobit závažná onemocnění a smrt lidí jsou stále častější. Jen v 21. století došlo k propuknutí SARS-CoV-1, MERS, zika a mnoha dalších nových a znovu se objevujících virových onemocnění.

Výzkum publikovaný v roce 2022 zjistil, že pravděpodobnost pandemie s podobným dopadem, jako měl covid-19, je přibližně 1:50 v každém roce. To znamená, že celoživotní pravděpodobnost, že někdo, kdo čte tento článek, zažije pandemii podobnou covidu, je asi 38 procent. K tomuto zvyšujícímu se riziku významně přispívají změny životního prostředí.

Jak snížit hrozbu příští pandemie

Světová zdravotnická organizace (WHO) představila komplexní plán výzkumu a vývoje pro prevenci epidemií, který se zaměřuje na klíčové infekční nemoci, jež významně ohrožují veřejné zdraví. Tyto nemoci vybrali experti po důkladném vyhodnocení s přihlédnutím k faktorům, jako je přenosnost, infekčnost, závažnost a jejich vývojový potenciál.

Účastníci měli za úkol seřadit různé patogeny na základě jejich vnímaného rizika vyvolání pandemie, přičemž šlo o nemoci uvedené v plánu výzkumu a vývoje WHO a další patogeny. Odborníci mohli seřadit 14 patogenů (13 reálných a nemoc X) podle jejich vnímaného rizika a také navrhnout patogeny, které na předloženém seznamu nebyly. Každý patogen obdržel skóre na základě svých pozic. Celkem autoři studie dostali 187 odpovědí od odborníků na infekční nemoci z 57 různých zemí.

„Studie odhalila, že chřipka, nemoc X, SARS-CoV-1, SARS-CoV-2 a virus ebola jsou z hlediska jejich pandemického potenciálu nejvíce znepokojující patogeny. Vyznačují se přenosností prostřednictvím kapének v dýchání a historií předchozích epidemických nebo pandemických výskytů,“ doplňují autoři.

Proč právě chřipka zůstává stále největší pandemickou hrozbou? „Každou zimu máme chřipkovou sezonu,“ dodávají výzkumníci. „Dalo by se říci, že to znamená, že každou zimu dochází k malým pandemiím. Jsou víceméně pod kontrolou, protože různé kmeny nejsou dostatečně virulentní. Přesto se každou sezonu příslušné kmeny mění, což je důvod, proč můžeme chřipkou onemocnět několikrát za život a vakcíny se rok od roku mění. V případě, že se nový kmen stane virulentnějším, můžeme o tuto kontrolu přijít.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 28 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.