Projekt Corona: Satelity, které kdysi špehovaly Sověty, dnes pomáhají ekologům

Spojené státy na vrcholu studené války vytvořily síť špionážních družic, které měly za úkol sledovat socialistické armády. V současné době ale tyto satelity slouží vědcům, zejména archeologům a ekologům.

Pro stromy nevidět les – to pro Mihaje Nitu není jen přísloví, ale rovnou profesní nevýhoda. „Když jdu do lesa, vidím jen na sto metrů kolem sebe,“ říká lesník z univerzity v rumunském Brašově. Vlastní oči mu k výzkumu historie lesa nestačí – k tomu potřebuje pozorovatele vzdálenějšího v prostoru i čase. „Musíte vidět, co se dělo v padesátých letech, nebo i před sto lety. Potřebujete oči na obloze,“ řekl listu The New York Times.

Lesníci jako Nita se museli dlouho spoléhat na mapy a tradiční shromažďování dat, které bylo plné nepřesností. K dispozici však nyní mají i pohled z ptačí perspektivy, a to díky americkému špionážnímu programu z dvacátého století: projektu Corona. V jeho rámci Američané vyslali v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století na oběžnou dráhu satelity, které měly odhalit tajemství sovětské armády. Tito vzdálení pozorovatelé za dobu svého provozu shromáždili zhruba 850 tisíc snímků, které byly utajené až do poloviny devadesátých let.

Corona slouží vědě

Současní ekologové, kteří sledují vzácná či již zaniklá přirozená prostředí, vdechli snímkům satelitního systému Corona nový život. Společně s moderními počítačovými technologiemi pomáhají fotografie z vesmíru archeologům identifikovat stavby dávných civilizací, ukazují, jak se krátery po amerických bombách shozených za války ve Vietnamu proměnily v rybníčky, a připomínají, že druhá světová válka ovlivnila lesní porosty ve východní Evropě.

Ačkoliv jsou statické, panoramatické snímky obsahují jasné stopy po dynamickém životě na povrchu naší planety – zaznamenaly kolonie tučňáků v Antarktidě, termitiště v Africe nebo pastvy dobytka ve Střední Asii.

„Je to Google Earth v černobílém,“ popsala snímky biogeografka Catalina Munteanuová z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Pomocí snímků Corony ukázala, jak se svišti navzdory destruktivní zemědělské politice Kazachstánu po desetiletí vrací do těch stejných nor.

Satelitní věda

Moderní družicové systémy jako Terra, Aqua či Landsat vyslané americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) nebo evropský Copernicus vědcům studujícím životní prostředí pravidelně přinášejí aktualizované snímky povrchu Země. Tyto satelity se však na oběžné dráze pohybují pouze několik desetiletí – nanejvýš čtyři – a většina z nich má nižší rozlišení než fotografie satelitů Corona.

V roce 2019 například skupina vědců použila fotografie programu Corona, historické mapy a moderní satelity, aby našla proměnlivé hranice jezera ve středním Nepálu. Díky tomu mohli určit, jak se vodní plocha zachová do budoucna, a odhadli, že v následujících 110 letech může přijít až o 80 procent vody. Ztráta takové vodní plochy by ohrozila schopnost jezera zásobovat hydroelektrárnu či poskytnout zavlažování a měla by neblahé dopady na tamní turistiku, poznamenávají odborníci.

„Snímky z minulosti můžeme použít pro informace o budoucnosti,“ dodává geolog a spoluautor zmíněně studie C. Scott Watt z univerzity v anglickém Leedsu.

Snímky programu Corona v šedesátých letech nezřídka zachytily přirozená prostředí předtím, než je lidé zaplavili, zastavěli nebo zorali a než v někdejší divoké přírodě postavili města, přehrady, pole či průmyslové zóny.

„V mnoha případech nás přivedly ke krajinám, které už dávno vymizely, které již neexistují. Corona je pro nás strojem času,“ uvádí archeolog Jason Ur z Harvardovy univerzity, který se na snímky ze špionážních satelitů často spoléhá při svém výzkumu.

V roce 2013 se biolog Kevin Leempoel rozhodl vypátrat historické hranice mangrovových lesů v národní přírodní rezervaci na jihu Číny. Záznamy před rokem 1980, kdy začaly povrch planety pravidelně mapovat satelity, byly neúplné.

„Byla tu velká mezera – chyběl nám pohled z jiné doby,“ uvedl Leempoel, který nyní pracuje pro britské Královské botanické zahrady v Kew. S pomocí černobílých snímků z programu Corona ručně vyznačil měnící se obrys lesa a zjistil, že se plocha mangrovníků mezi lety 1967 až 2009 zmenšila o více než třetinu. Takové zjištění by bez historických fotografií nebylo možné, dodává Leempoel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...