První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.

Našli přitom v jejich hlavách mnoho změn, přičemž některé z nich byly zásadní a nečekané.

Že se s mužskými těly po narození jejich potomka něco děje, se ví už delší dobu. U čerstvých otců dochází ke změnám v hormonální rovnováze, kdy mají nižší hladinu testosteronu, ale naopak vyšší hladinu prolaktinu a kortizolu. Pravděpodobně je to součást procesu, který mužům brání páchat násilí vůči svým potokům a zároveň jim pomáhá ve vybudování silné emocionální vazby. Na jejím základě pak otcové své potomky chrání bez ohledu na vlastní život.

Mnohem méně se toho ale vědělo o změnách, které se odehrávají přímo v mozku. Příčinou je hlavně náročnost výzkumu. Některé menší studie naznačovaly jisté změny, ale výsledky byly nejednoznačné a také bádání probíhala na příliš malém vzorku osob. Například jedna studie využívající zobrazování mozku skenovala 16 nových otců přibližně dva až čtyři měsíce po porodu a zjistila změny v oblastech spojených s motivací.

Německý výzkum vedený Negin Daneshniovou se podíval na celý tento fenomén čerstvým pohledem. Psychologové si vzali vzorek 26 novopečených otců (z nichž 25 experiment dokončilo), všechny vyšetřili celkem šestkrát pomocí funkční magnetické rezonance: týden, tři, šest, devět, dvanáct a čtyřiadvacet týdnů po porodu. Při všech těchto příležitostech se vědcům povedlo odhalit v mozcích mužů vztah k dítěti.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Snímky jako důkaz

V prvních šesti týdnech po narození dítěte docházelo v mozcích otců-nováčků k rychlému zmenšení šedé hmoty v mnoha oblastech (okcipitální, frontální, temporální a parietální laloky, insula a hippocampus). Kolem šestého týdne tento trend začal ustávat – a kolem 12. týdne se vzorec obracel: do 24. týdne začínaly některé oblasti (zejména části frontální kůry a mozečku) opět růst.

„Naše studie odhalila významné morfologické a funkční změny v propojeních mužského mozku po porodu, přičemž prvních šest až devět týdnů po porodu vypadá jako kritické období pro otcovskou neuroplasticitu,“ uvedli autoři práce. Zjednodušeně řečeno – právě v těchto prvních týdnech dochází v mozcích otců k největšímu přepojování neuronových drah.

Mění se objem mozku, ale i povaha spojení v něm. Během prvních devíti týdnů se mozkové sítě otců přeskupují od hrubého smyslového zpracování k vyšším kognitivním a emocionálním systémům. Pod tlakem je amygdala, která je centrem emocí; čím silnější změny na ní vědci zaznamenali, tím více otcové popisovali sílu svého vztahu k potomkům. Toto období těsně po porodu je tedy je klíčovým obdobím nejen pro otcovskou neurální reorganizaci, ale také pro samotný vývoj rodičovské vazby. Stručně řečeno – změny v mozku jdou ruku v ruce s tím, jak si otcové vytvářejí hlubší pouto se svou ratolestí.

Otcové pod vlivem emocí

Autoři uznávají, že studie byla poměrně malá; což částečně kompenzuje detailnost analýzy, ale tak důležité téma by si dle nich zasloužilo rozsáhlejší vzorek. Už jen proto, že neměli k dispozici kontrolní skupinu mužů, kteří byli bezdětní.

Badatelé by si to chtěli vynahradit v dalším, navazujícím výzkumu, ve kterém by také chtěli už více popsat neurologické mechanismy, jež těmito změnami vznikají. Ty se mohou dále podílet na vztahu otců ke svým potomkům, ale také na jejich podílu na výchově, snaze neopouštět matku dětí a zřejmě i na mnoha dalších faktorech.

Už současné výsledky jsou ale pro autory nesmírně povzbudivé: uvědomění si, že mozek otce prochází fyzickými změnami, by například mohlo přispět k lepšímu poradenství pro nové rodiny. A také programy zaměřené na rodičovství, které podporují včasné vytváření vazby mezi otci a kojenci – například praxe, kdy si otcové pokládají své děti na hruď – by mohly toto období mozkové plasticity naplno využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 6 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...