Rada prestižního Fulbrightova stipendia odstoupila. Kvůli Trumpovu vměšování

Všech dvanáct členů rady dohlížející na Fulbrightova stipendia ve středu rezignovalo. Komise odstoupila na protest proti vměšování Trumpovy administrativy do výběru příjemců stipendií v rámci mezinárodního výměnného programu, jehož se účastní i Česko.

V prohlášení, které členové rady zveřejnili, se uvádí, že administrativa si uzurpovala jejich pravomoci tím, že odmítla udělit stipendia „značnému počtu lidí“, kteří už byli vybráni ke studiu a výuce v USA a v zahraničí. Dalších dvanáct set zahraničních příjemců stipendia, kterým komise schválila příjezd do USA, prochází novým neoprávněným přezkumným procesem, který by mohl vést k zamítnutí, upozornili členové rady.

„Pokračovat ve službě poté, co administrativa zcela ignorovala žádost rady, aby se řídila zákonem, by znamenalo riziko legitimizace jednání, které považujeme za nezákonné, a poškození integrity tohoto slavného programu a důvěryhodnosti Ameriky v zahraničí,“ uvádí se v prohlášení.

Jako zásadní problém označují jeho signatáři fakt, že vláda překračuje své pravomoci, protože podle zákonů by měl tento program mít pod kontrolou jen Kongres. Zdůrazňují, že se zákazy týkají širokého spektra stipendistů v celé řadě oborů – biologie, inženýrství, architektury, zemědělství, biochemie, medicíny, hudby a také historie.

Politický trik

Všichni členové rady, kteří odstoupili, do ní byli vybráni za bývalého prezidenta Joea Bidena. Ministerstvo zahraničí, které stipendijní program řídí, kvůli tomu tvrdí, že šlo o stranické politické nominanty: „Je směšné se domnívat, že by tito členové měli i nadále rozhodující slovo v procesu podávání žádostí, zejména pokud jde o určování akademické vhodnosti a souladu s exekutivními příkazy prezidenta Trumpa,“ řekl stanici CBS News vysoký úředník ministerstva zahraničí.

„Tvrzení, že Fulbright Hayesův zákon poskytuje Fulbrightově radě výhradní a konečné slovo při rozhodování o Fulbrightových žádostech, je nepravdivé. Nejde o nic jiného než o politický trik, který se snaží podkopat prezidenta Trumpa,“ tvrdí.

Nyní již bývalá komise s tímto hodnocením nesouhlasí. „Jsme přesvědčeni, že tyto kroky jsou nejen v rozporu se statutem, ale i s posláním Fulbrightovy nadace a hodnotami, včetně svobody projevu a akademické svobody, které Kongres ve statutu specifikoval,“ upozornili v prohlášení členové komise.

„Upřímně doufáme, že Kongres, soudy a budoucí Fulbrightovy rady zabrání snahám administrativy o degradaci, likvidaci, nebo dokonce zrušení jednoho z nejuznávanějších a nejcennějších programů naší země.“

„Fulbrightův zahraniční stipendijní program byl po generace ve válce i v míru oboustranným pilířem americké diplomacie – trvalým symbolem závazku našeho národa k vzájemnému porozumění a diplomacii, akademické excelenci a mezinárodní spolupráci. Podporuje zájmy USA a globální stabilitu. Absolventi Fulbrightova programu se stali vedoucími představiteli státní správy, průmyslu, akademické obce, umění a kultury ve všech částech světa,“ uvádí se v prohlášení.

Problémem jsou víza, říká ředitelka programu pro Česko

Ředitelka Fulbrigtova programu pro Česko Hana Ripková pro Českou televizi uvedla, že důsledky tohoto kroku budou důležité zejména v rovině vnitřní politiky USA: „Pro fungování našeho programu v České republice to zásadní nebude. Američtí stipendisté, kteří mají přijet v příštím roce, už byli schváleni. Čeští stipendisté jsou ve schvalovacím procesu,“ konstatovala.

Nahrávám video

Popsala ale, že všechny procesy jsou opožděné, nicméně ještě, než rada rezignovala, všechny projekty schválila. Problém je podle ní spíše v tom, že ambasády neudělují víza, která stipendisté potřebují. Týká se to nyní zhruba třicítky lidí z Česka.

Tato krize podle ní ještě neznamená konec celého programu. „Konec programu by znamenalo, kdyby se část rozpočtu z americké strany neobjevila v Kongresu. Samotný fakt, že rada rezignovala, by znamenal problém, kdyby prezident nejmenoval novou,“ dodala.

Program, který pomáhá vědě

Kongres zřídil Fulbrightův program téměř před osmdesáti lety na podporu mezinárodní výměny a americké diplomacie. Tento vysoce výběrový program každoročně uděluje přibližně devět tisíc stipendií v USA a ve více než 160 dalších zemích studentům, vědcům a odborníkům v různých oborech.

Zjednodušeně funguje tak, že nabízí stipendia vědcům i dalším expertům, aby si zlepšovali své schopnosti, a rozvíjeli tak spolupráci mezi USA a dalšími státy.

Mezi zahraničními držiteli tohoto stipendia jsou například fyzik Kip Thorne, který dostal Nobelovu cenu za fyziku, ekonom Milton Friedman, spisovatel John Updike, dramatik Edward Albee, bývalý belgický premiér Alexander De Croo, současný španělský král Filip VI. Španělský, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, fyzik-nobelista Riccardo Giacconi nebo třeba ekonom Joseph Stiglitz.

Mezi držiteli stipendia je i řada úspěšných Čechů. Například fyzička Helena Reichlová, která se tam zaměřila na spintroniku a přenesla nové metody do Česka, nebo expertka na genovou terapii Alžběta Ressnerová. Do USA se tak dostala i redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Známým se stal případ, kdy toto stipendium získal poslanec STAN Jan Farský. Aby se tohoto programu mohl zúčastnit, vzdal se funkce předsedy sněmovního klubu.

Čtyřiačtyřicet absolventů zastávalo funkci hlavy státu nebo vlády, 62 absolventů Fulbrightovy nadace z patnácti zemí získalo Nobelovu cenu a devadesát absolventů obdrželo Pulitzerovu cenu.

Mezi stipendisty je několik skupin lidí: jednak čerství absolventi amerických vysokých škol, kteří pokračují ve studiu nebo vyučují angličtinu v zahraničí, dále američtí profesoři, kteří stráví rok na univerzitě v jiné zemi, ale také zahraniční vědci a experti, kteří přijíždějí do USA studovat nebo pracovat na zdejších univerzitách.

Stipendisty vybírají v celoročním procesu nestranní pracovníci ministerstva zahraničí a velvyslanectví jiných zemí. Konečný souhlas má rada, jejíž členy vybírá prezident.

Dlouhodobější problémy

Aubrey Layová učila angličtinu v Estonsku. Získala stipendium od Fulbrightovy komise, aby tam tři měsíce zlepšovala jazykové dovednosti ukrajinských uprchlíků, kteří v této baltské zemi hledají útočiště před ruskou invazí. Jenže místo financí na čtvrtinu roku dostala letos v únoru příspěvek jen na týden.

Příběh, o němž informovala už v březnu agentura AP, je podobný stovkám dalších, o nichž od zimy píší světová média. Platby byly přerušeny poté, co stipendistům přišla zpráva o tom, že úředníci přezkoumávají jejich činnost. Tento krok byl v plném souladu s iniciativou Bílého domu, který se rozhodl výrazně snížit vládní výdaje, což se dotklo už desítek federálních úřadů.

Už tyto březnové změny představovaly pro stipendisty spoustu osobních problémů, již tehdy ale zněly hlasy, že blízká budoucnost může přinést ještě horší scénáře. Prezident Donald Trump totiž právě již v březnu nařídil agenturám, aby připravily plány na rozsáhlé propouštění, které si pravděpodobně vyžádá omezenější provoz agentur poskytujících kritické služby i lidem, kteří pobývají v zahraničí.

Vláda proti studentům

Trumpova administrativa v posledních týdnech zavedla i další nová omezení pro zahraniční studenty. Koncem minulého měsíce ministerstvo zahraničí zastavilo všechny nové pohovory o studentských vízech v rámci příprav na „rozšířené prověřování prostřednictvím sociálních médií“.

Donald Trump se také pokusil zablokovat prakticky všem zahraničním studentům cestu do USA na Harvardovu univerzitu, což vedlo federálního soudce k vydání soudního zákazu. Každý, kdo chce na Harvard vycestovat ze zahraničí – včetně studentů, vyučujících, hostujících řečníků a turistů –, podléhá „dodatečnému prověřování“, jak vyplývá z e-mailu ministerstva zahraničí, který získala stanice CBS News.

Zahraniční studenti, kterým již byla udělena víza, by také mohli čelit dodatečné kontrole. Administrativa tvrdí, že některým čínským studentům víza „agresivně zruší“, a úřady se snažily zrušit legální status tisíců dalších studentů, ačkoli soudce tento postup zablokoval.

Autor článku byl stipendistou Fulbrightova programu v roce 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...