Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.

Léky, které cílí na hormon GLP-1, přinesly revoluci do snah o hubnutí. Původně se přípravky, z nichž je nejznámější Ozempic, využívaly proti cukrovce, ale rychle se ukázalo, že navíc snižují chuť k jídlu – a začaly se tak masivně využívat v „průmyslu hubnutí“.

Podle mnoha studií opravdu fungují. Člověk, který je pravidelně užívá, přestává mít chuť na nezdravé potraviny, obecně nemá takový hlad, takže tato léčiva účinně snižují příjmovou stránku lidské energie. Tyto látky se zatím používají jen krátkou dobu, takže až doposud nebylo úplně jasné, co se stane, když lidé s těmito léky přestanou. Dostaví se také obávaný jo-jo efekt známý z diet, nebo si organismus návyky z doby užívání léku zapamatuje?

První menší studie, které se tím zabývaly, naznačovaly, že opravdu dochází k jo-jo efektu, ale tyto údaje nebyly moc spolehlivé, protože se týkaly jen malého množství lidí. Teď je tu konečně zpráva, která přináší důkazy přesvědčivé.

Rychlé přibírání

Vědci z Oxfordské univerzity prozkoumali tři desítky studií, které sledovaly asi deset tisíc lidí z celého světa po vysazení léků na obezitu. Zjistili, že lidé, kteří s Ozempicem a dalšími přípravky přestali, přibírali rychle váhu – a to dokonce rychleji než lidé, kteří nejprve zhubli pouze díky změně životního stylu, ale například přestali cvičit.

Zajímavé také je, že nejvíc se váha vracela těm, kdo brali ty nejmodernější a nejnovější látky tohoto druhu, tedy semaglutid a tirzepatid. U těch byla rychlost nabírání váhy téměř dvojnásobná.

„Tyto výsledky naznačují, že je třeba opatrnosti při krátkodobém užívání těchto léků bez komplexnějšího přístupu k regulaci hmotnosti,“ napsali autoři ve studii, která vyšla v odborném časopise The BMJ.

Detaily o studii

Výše popsané léky jsou v léčbě obezity velmi účinné, podle řady na výrobcích nezávislých výzkumů účinnější než dieta a cvičení. Což přináší sekundárně další prospěch – protože obezita zhoršuje cukrovku a kardiovaskulární potíže, dochází ke zlepšení i kardiovaskulárního zdraví u rizikových skupin.

Lékaři ale upozorňovali, že z principu toho, co se o obezitě ví a jak moc je to chronické onemocnění, se nedá očekávat, že by GLP-1 léky fungovaly „navždy“.

Přesně to ukázala studie – lidé, kteří přestali užívat léky proti obezitě, přibírali až půl kilogramu měsíčně a k původní hmotnosti se vraceli už za jeden a půl až dva roky. Naproti tomu ti, kteří shazovali váhu třeba cvičením, nabírali po přerušení jen čtvrt kila měsíčně.

„Tyto léky mění léčbu obezity a mohou vést k významnému úbytku hmotnosti. Naše analýza ale ukazuje, že lidé mají tendenci po vysazení léku rychle přibírat na váze,“ shrnul hlavní autor studie Sam West. Podle něj ale nejde o selhání léku – výsledky spíše odrážejí povahu obezity a její dlouhodobé dopady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 30 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.