Rodiče neumí přirozeně rozeznat různé druhy dětského pláče. Musí se to naučit, ukázala studie

Schopnost rozeznat různé druhy dětského pláče není vrozená, ale lidé se ji učí. To je podle agentury EFE výsledek studie francouzských vědců, kterou v srpnu vydal odborný časopis Current Biology. Výzkum zkoumal schopnost různých lidí identifikovat příčinu pláče u kojence. Nejlepších výsledků dosáhli rodiče nejmenších dětí.

Badatelé přehrávali účastníkům průzkumu nahrávky pláče dětí pořízené v situacích, kdy dítě cítilo bolest nebo kdy zažívalo nepohodlí. V prvním případě se jednalo o situaci, kdy dítě dostávalo očkovaní, ve druhém případě se koupalo, či ho někdo oblékal či svlékal. Některé zvukové záznamy pocházely od dítěte, kterého účastník průzkumu už slyšel plakat, a další od neznámého dítěte.

Účastníci pak měli určit, z jaké příčiny dítě pláče, zda kvůli bolesti, nebo nepohodlí. Výsledky se mezi různými skupinami lidí velmi lišily.

Důvod pláče prakticky nedokázali rozlišit lidé, kteří neměli předchozí zkušenosti s péčí o malé děti. Mírně lepších výsledků dosahovali lidé s občasnou zkušeností, například ti, kteří hlídají děti cizím lidem. „Rodiče velmi malých dětí dokázali rozeznat pláč z bolesti i u dětí, které vůbec neznali,“ uvádí autoři výzkumu. Naopak rodiče starších dětí tuto schopnost částečně ztratili. 

Obranné mechanismy sester

Podle autorů se pláč z bolesti liší od toho v nepohodlí. Brekot kvůli bolesti je podle nich u kojenců „delší, hlasitější a s proměnlivější výškou tónu“. Výsledky srovnání podle autorů dokazují, že schopnost rozeznat druhy pláče není vrozená, ale že se ji lidé učí, když jsou pláči často vystaveni. Průzkum také ukázal, že podobných výsledků dosahovali posluchači nezávisle na svém pohlaví.

Zajímavé výsledky vykázala skupina lidí, kteří často slýchají pláč dětí mimo domácnost, například zdravotní sestry. Tato skupina vykazovala o něco horší schopnost rozeznat příčinu pláče než rodiče malých dětí, což by mohlo být v rozporu se závěry studie. Podle autorů se to dá vysvětlit tím, že si tito lidé vytvořili obranný mechanismus, kvůli kterému kojenecký pláč vnímají méně i méně přesně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...