Růst teplot zvyšuje rozmanitost půdních bakterií. Zjištění pomůže klimatickým modelům

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

„Půda je největší zásobárnou organického uhlíku na Zemi,“ uvádí Andreas Richter, hlavní autor studie a profesor vídeňského Centra pro mikrobiologii a vědu o environmentálních systémech. Mikroorganismy podle něj sice navenek působí nenápadně a tiše, ale o to zásadněji určují globální koloběh uhlíku, protože tuto organickou hmotu rozkládají a tím uvolňují oxid uhličitý.

Předpokládá se, že s rostoucí teplotou budou mikrobiální společenstva oxidu uhličitého uvolňovat více, což dále urychlí změnu klimatu kvůli procesu známému jako zpětná vazba mezi uhlíkem a klimatem v půdě. Podle nové studie je ale toto zvýšené uvolňování uhlíku ve skutečnosti způsobeno aktivací dříve spících bakterií.

Vesmír v půdě

Studie publikovaná v časopise Science Advances představuje podle autorů významný posun v našem chápání toho, jak mikrobiální aktivita v půdě ovlivňuje globální koloběh uhlíku a možné mechanismy zpětné vazby na klima.

„Po desetiletí vědci předpokládali, že tato reakce je způsobena zvýšenou rychlostí růstu jednotlivých mikrobiálních taxonů v teplejším klimatu,“ vysvětluje Richter. V této studii vědci zkoumali místa, kde proces kvůli silnému oteplování už významně probíhá – subarktické travnaté plochy na Islandu, které prošly více než půlstoletím geotermálního oteplování, což vedlo ke zvýšení teploty půdy ve srovnání s okolními oblastmi.

Tým tam odebral půdní jádra a pomocí nejmodernějších technik izotopových sond identifikoval aktivní bakteriální druhy a porovnal rychlost jejich růstu při původní i zvýšené teplotě, přičemž ta druhá byla o šest stupňů Celsia vyšší.

„Viděli jsme, že více než padesát let trvající oteplování půdy zvýšilo růst mikrobů na úrovni společenstev,“ říká Dennis Metze, který se na výzkumu v terénu podílel. „Pozoruhodné ale bylo, že rychlost růstu mikrobů v teplejších půdách byla k nerozeznání od růstu při normálních teplotách.“ Zásadní rozdíl nespočíval v kvantitě, ale v rozmanitosti: teplejší půdy obsahovaly výrazně pestřejší škálu aktivních mikrobiálních druhů.

Jak bude vypadat půda budoucnosti

„Pochopit složitost reakce půdního mikrobiomu na klimatické změny je značně náročné, což z něj často činí černou skříňku v klimatickém modelování,“ dodává Christina Kaiserová, která na výzkumu také pracovala.

Výsledky získané z této studie pomáhají vědcům lépe pochopit velmi složité mikrobiální reakce na oteplování a jsou zásadní pro předpověď vlivu půdního mikrobiomu na budoucí dynamiku uhlíku. Samy o sobě pro nějaké zásadní přepisování klimatických modelů nestačí, ale jsou velmi důležité pro budoucí výzkum, který by mohl v chápání dopadů klimatických změn pokročit dál.

Vědci totiž dnes pracují s modely, jež vycházejí z představ o složení budoucího půdního mikrobiomu, které zřejmě neodpovídají reálnému vývoji. Současné scénáře tedy nemusejí zdaleka přesně popisovat, kolik uhlíku půda pohltí nebo uvolní ani jak se tento proces zrychlí či zpomalí s tím, jak se bude měnit dynamika klimatické změny.

Podle autorů je stejně nejisté, jak budou na tyto neviditelné změny složení půdy reagovat kořeny rostlin, což je další faktor, který je pro lidstvo zásadní – záleží na něm schopnost nasytit více než osm miliard lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...