Sajgy už nejsou kriticky ohrožené. Za změnu k lepšímu může mezinárodní koordinovaná snaha

Ještě před několika lety byly sajgy na hraně vymření. Díky účinným národním a mezinárodním ochranářským snahám se ale jejich status v Červeném seznamu změnil z kriticky ohroženého na téměř ohrožený.

Ekologové označují tento úspěch za triumf ochranářů, jeho dosažení trvalo dvacet let. Nejhůř bylo sajgám v Kazachstánu roku 2005, kdy jich zde žilo posledních 39 tisíc; dnes už jich zde běhají asi dva miliony.

Podle expertů z Oxfordu by takový úspěch nebyl možný, kdyby nespolupracovaly vlády několika států, v nichž sajgy žijí, ale také vědecké organizace a národní i mezinárodní neziskovky. „Všichni táhli stejným směrem,“ komentovala pro BBC výsledek oxfordská profesorka E. J. Milner Gullandová, která je předsedkyní Aliance pro ochranu sajgy. „Místní lidé musí mít možnost vrátit se k jiným způsobům obživy. Doposud pro ně bylo pytláctví nesmírně lákavým zdrojem obživy,“ dodala.

Popularitě sajg, která vedla k jejich záchraně, podle ní kromě jejich bizarního vzhledu pomohl i fakt, že se objevily v přírodopisném dokumentu Davida Attenborougha. „Jsou teď kulturním symbolem stepí a symbolizují svobodu,“ říká profesorka.

Mrtvé sajgy při epidemii roku 2010
Zdroj: Reuters

Podivná antilopa z dob mamutů

Sajgy se dají na první pohled poznat podle jejich atypicky tvarované hlavy zakončené dlouhým čenichem, který připomíná chobůtek. Ten jim slouží v prašném prostředí, kde žijí, pro filtrování prachem nasyceného vzduchu v létě a k ohřívání mrazivého vzduchu v zimě. Podle nových poznatků má ale i funkci sexuální – samcům se totiž v době říje zvětšuje.

Tyto antilopy jsou skvěle adaptované na svůj biotop, který se dlouhé tisíce let příliš neměnil, ale o to hůř se přizpůsobují změnám. Právě proto potřebují lidskou ochranu, jaké se jim teď dostalo. Antilopy sajgy se po zemi potulují od poslední doby ledové, přežily mnohé ikonické vyhynulé druhy, jako jsou mamuti a šavlozubí tygři, a hrají klíčovou roli v ekosystému. Ovlivňují totiž svým spásáním stepí strukturu vegetace, exkrementy rozdělují živiny a následně tak podporují biodiverzitu v celém svém prostředí.

Jak zachránit druh

Vláda Kazachstánu investovala kvůli záchraně sajg značné prostředky do souboru účinných opatření, včetně iniciativ proti pytláctví, důkladných opatření v oblasti vymáhání práva a hraničních kontrol a zřízení řady nových státem chráněných území.

Klíčovou roli hrála Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, díky níž mohly vlády a další organizace koordinovat své snahy včetně ochrany klíčových stanovišť sajg a monitorování jejich populace. Současně spolupracovaly s místními komunitami na zvyšování jejich povědomí o problémech, kterým sajgy čelí, a na vytváření týmů strážců přímo z těchto komunit.

Zvýšení počtu sajg ukazuje, že opatření na ochranu těchto savců fungují a je třeba v nich pokračovat. Navzdory těmto dobrým zprávám je ale stále důležité přijmout opatření na ochranu přírody, aby měly sajgy v Kazachstánu dlouhodobě udržitelnou budoucnost a aby se zajistilo obnovení menších populací také v Mongolsku, Rusku a Uzbekistánu. I tam jsou ale změny docela nadějné.

Aktuální početní stavy sajgy v Rusku činí asi 38 tisíc jedinců, roku 2016 to bylo jen 4500 zvířat. V Uzbekistánu jich žije odhadem pět set, z nichž přibližně dvě stě bylo poprvé objeveno v oblasti Aralského moře v roce 2021, zatímco zbývajících tři sta kusů je izolováno migračními bariérami vytvořenými člověkem. V listopadu 2023 sčítání mongolského poddruhu zaznamenalo 15 540 zvířat. Hlavní pozitivní zprávou je, že od roku 2018, kdy tamní populace měla jen 3391 zvířat, nebyly zaznamenány žádné případy pytláctví.

Vědci tvrdí, že tento druh se plně obnoví pouze tehdy, pokud znovu získá svou roli v ekosystému v celém svém areálu. Všechny hrozby, které sajgy přivedly na hranici vyhubení, totiž stále existují – ať už je to pytláctví, nelegální obchod, nemoci, změna klimatu, nebo stále se rozšiřující civilizace. Kategorie „téměř ohrožený tvor“ dobře odráží tento stav, tedy možnost rychlého zhoršení situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...